2007

Baťové mají velmi reálnou šanci uspět

Česko se může dostat do ekonomicky neúnosné situace, říká advokátka Klára Veselá-Samková.

iDnes: Baťa by mohl od státu žádat stovky milionů

Tomáš Baťa junior chce požádat o náhradu znárodněného majetku v roce 1945. Politici se shodují, že může dostat jako odškodnění za majetek zabavený jeho rodině v roce 1945 pouze peníze, nikoliv nemovitosti.
Tomáš Baťa zatím nezveřejnil, jak velkou náhradu si od České republiky představuje. Oficiální žádost ještě nepodal.
Podle místních politiků je odškodnění rodiny Baťů záležitostí výhradně českého státu, která se města nebo kraje netýká.
Neobávají se proto, že by se na případných náhradách měly magistrát nebo Krajský úřad podílet. "Pokud pan Baťa říká, že rodina bude požadovat odškodnění, pak asi své nároky bude směřovat na stát," myslí si hejtman Libor Lukáš.
"Odškodnění rodiny Baťů se netýká města. Nebojíme se, že bychom museli něco vracet," uvedl tajemník zlínského magistrátu Zdeněk Mikel.
Baťové přišli o továrny a další majetek v tehdejším Československu v roce 1945, kdy došlo v zemi k znárodnění, tedy masivnímu převodu soukromého majetku do státního vlastnictví.

Baťa: Na náhradu máme nárok
Benešovy dekrety zaručovaly majitelům znárodněného majetku náhrady v tržní ceně. Baťové ale nedostali nic, protože Jan Antonín Baťa byl v roce 1947 odsouzen k patnácti letům vězení za to, že se veřejně nepřihlásil
k odboji proti nacismu.
Letos v listopadu česká justice verdikt Národního soudu zrušila a jméno Jana Antonína Bati očistila. Tím umožnila Tomáši Baťovi žádat o odškodnění za znárodněný majetek.
"Máme zájem na tom, aby nám byla vyplacena náhrada, jak byla slíbená podle Benešových dekretů," řekl česko-kanadský podnikatel, který je synovcem Jana Antonína Bati.
Své prohlášení zatím Tomáš Baťa nepodložil konkrétním krokem. Ministerstvo spravedlnosti dosud nedostalo žádnou oficiální žádost o odškodnění za znárodněný majetek.
O výši náhrady, kterou by mohli Baťové dostat, se zatím jen spekuluje. Podle některých odhadů dosahovala hodnota jejich majetku v době znárodnění až padesáti miliard korun.
Kromě rozsáhlého továrního areálu rodinný klan vlastnil i kolem dvou tisíc dělnických domků, prodejny, hotely, školy, zámky nebo administrativní budovu, známou jako "jednadvacítka", ve které dnes sídlí krajský úřad. Podle odhadců je její současná hodnota kolem sedmi set milionů korun.
Zlínská radnice soupis bývalého majetku rodiny Baťů nemá. "Nikdy ho ani neměla," ujistil Mikel.
Domoci se práva na odškodnění za znárodněný majetek se Tomáš Baťa snaží i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tam Tomáš Baťa zažaloval Českou republiku před třemi roky.
Podnikatel požaduje, aby soud rozhodl o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovují Benešovy dekrety, nikdy ale nebyly vypracovány ani prováděcí předpisy.
Baťovou žalobou se má evropský soud údajně zabývat v nejbližší době. V minulosti už v podobné kauze rozhodoval.
Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, o který přišel při posunutí hranic státu ve prospěch SSSR po druhé světové válce. Evropský soud jeho nárok uznal za oprávněný a Polsko bylo odsouzeno zaplatit náhradu.
Kromě Bati se na Evropský soud pro lidská práva obrátili i potomci dalších českých podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a kterým nikdy nebyla vyplacena náhrada. "Odškodnění bychom se měli dočkat nejen my, ale také všichni ostatní," je přesvědčený Baťa.
Pokud by stát skutečně musel náhrady platit, dostal by se podle odhadů některých advokátů do značných problémů. Tvrdí to například Klára Veselá-Samková, která některé z podnikatelů ve Štrasburku zastupuje. Podle ní by se Česká republika dokonce ocitla blízko státního bankrotu.

HN: Baťa chce po státu miliardy

Tomáš Baťa, syn zakladatele obuvnického podniku, bude usilovat o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.

Řekl to týden poté, co jeho strýce, Jana Antonína Baťu, české soudy zprostily šedesát let starého obvinění z kolaborace.

"Máme zájem o to, aby nám byla vyplacena náhrada, jak podle Benešových dekretů byla slíbena. Nejen nám, ale všem ostatním," řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Tomáš Baťa.

Požadavek Tomáše Bati je důležitý i proto, že může posloužit jako vzor pro řadu dalších případů, kdy poválečná vláda znárodnila českým podnikatelům jejich majetek.

Hodnota zestátněného majetku Baťovy rodiny se odhaduje na 50 miliard současných korun. Neznárodňovalo se ovšem jen ve Zlíně, stát se zmocnil tisíců podniků po celé zemi a náhradu až na výjimky nikdy nevyplatil.

Pomůže nyní rodině Baťů, že soud Jana Antonína očistil? Šance jsou malé. Ústavní soud už dříve rozhodl, že v restituci nelze získat majetek zabavený před únorem 1948. Lze se soudit podle občanského zákoníku, což vyzkoušel František Kinský. Nejvyšší soud ovšem jeho postup zavrhl.

Případ Baťů je však trochu jiný. Po druhé světové válce se začalo v levicovém nadšení znárodňovat na základě Benešových dekretů.

Princip měl být takový, že stát si vezme podnik - nad 50 zaměstnanců - a zavázal se, že bývalému majiteli vyplatí náhradu.

Nikdy už se však nestanovilo, jak vysoká má být, kdo ji má určovat a jak se má vyplácet.

V případě rodiny Baťů do toho vstupuje v roce 1947 soud, který Jana Antonína Baťu, dědice impéria, označil za kolaboranta a zabavil mu majetek včetně oné náhrady za již znárodněné podniky. Minulý týden byl tento rozsudek definitivně zrušen a otevřela se otázka, zda mají dědicové na náhradu nárok.

"Stát se zavázal, že za znárodněné podniky vyplatí náhradu, tento právní závazek nikdy nebyl zrušen," říká právnička Klára Veselá-Samková a dodává, že v civilizovaných zemích se právo na majetek promlčet nedá a nárok na náhradu je majetek. V tom je rozdíl proti zestátňování po únoru, kdy se majetek prostě zabavil.

"Je to průšvih většího kalibru než regulace nájemného," dodává Samková s tím, že jde o stovky miliard korun, i kdyby se vyplácela jen část náhrad.

Právnička zastupuje klienty, kteří také měli za znárodněný majetek dostat náhradu a nikdy ji nedostali.

Na jedné straně je rozhodnutí Ústavního soudu o omezení restitucí únorem 1948, což vyjadřuje názor, že dnešní generace by neměla platit za příliš staré křivdy. Na druhé straně je však debata o právnosti Benešových dekretů a právu na majetek a spravedlnost.

Podle ní si je tohoto rizika stát vědom.

"Tomáš Baťa má náskok, po sedmnácti letech u českých soudů se dostal k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I když se zdá, že právě štrasburský soud vrátí všechno opět na začátek a Baťova rodina se bude dalších 17 let soudit," dodává Samková.

O advokátech a jiných lidech

 

 

Jsou skutečně soudci z jiné planety?? zdá se....Když moje maminka – středoškolská profesorka češtiny s téměř čtyřicetiletou praxí – někoho vyvolá na zkoušení, nemusí dotyčný snad ani nic říkat. Máma tvrdí, že úroveň jeho znalostí pozná už podle toho, jak vstává z lavice a známku může napsat dřív než oběť otevře pusu.

 

 

Radiožurnál: Projednávání žaloby pravicových radikálů na pražský magistrát

Moderátor (Ondřej Kapic):
Městský soud v Praze projedná žalobu pravicových radikálů na magistrát. Domáhají se zrušení verdiktu úřadu, podle kterého nesmějí projít 10. listopadu Židovskou čtvrtí. Úředníci zakázali všech osm pochodů, které pravicoví radikálové ohlásili na den výročí Křišťálové noci. Zákazy akcí magistrát zdůvodnil tím, že oznámený účel pochodu, protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku, je fiktivní. Jenže s touto argumentací už magistrát u městského soudu jednou neuspěl. S takovým rozhodnutím nesouhlasila právnička Klára Veselá Samková.

Host (Klára Veselá Samková):
V rozhodnutí městského soudu se jeví právní formalizmus, právní pozitivizmus, to znamená, držení se jenom takových těch co je psáno, to je dáno a přitom vlastně neuvažování o celém tom případu jako celku a jeví se mi taky v tomto rozhodnutí městského soudu právní neznalost. Jmenovitě neznalost úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Radiožurnál: Pražský magistrát zakázal pochody pravicových radikálů

Moderátor (Blanka Číhalová):
Všech osm pochodů, které pravicoví radikálové ohlásili na den výročí křišťálové noci 10. listopadu pražský magistrát zakázal. Je přesvědčený, že oznámený účel pochodu je fiktivní a že je to pouze provokace. Jenže s těmito argumenty už magistrát jednou neuspěl u městského soudu, který zákaz pochodu zrušil. Jestli se teď extremisté znovu odvolají, hrozí, že to dopadne stejně. Právnička Klára Veselá-Samková je ale přesvědčená, že magistrát b určitě uspěl u soudu vyšších instancí - Ústavního a Evropského pro lidská práva. I kdyby zákazy pochodu platily, Ondřej Cakl z hnutí Tolerance a občanská společnost si myslí, že pravicoví extrémisté do Prahy stejně přijedou.

Host (Ondřej Cakl):
Otázka je kolik jich bude, kde to bude a jestli se vlastně tím, že se o tom hodně mluví, nějakým způsobem leknou a sjede se jich málo a nebo naopak tím, že se to hodně medializuje, tak i oni půjdou do nějakýho střetu nemyslím fyzickýho, ale konfrontačního. Oni chtějí se dostat do médií, chtějí mluvit a budou to dělat takovou formou, aby nebyli stíhatelný.

Pražský deník: Právníci zpochybňují postup úřadu

Praha/Pražský magistrát se včera opět pokusil zakázat pochod neonacistů někdejší pražskou židovskou čtvrtí. Jenže právníci nad jeho kroky opět nevěřícně kroutí hlavou a varují, že rozhodnutí nic neřeší, neboť se týká formálního pochybení neonacistů, které může být rychle napraveno.

Postup magistrátu prý nic neřeší

"Magistrát projevil mimořádnou míru neschopnosti," říká advokátka Klára Veselá - Samková. "Již loni nebylo jeho právní oddělení schopné řádně odůvodnit svoje rozhodnutí a letos předvádí další nesmyslné kroky. Myslím, že město by mělo odvolat svoje právníky, protože i poslední krok s poukazem na neexistenci subjektu, který akci svolává, jen problém odsouvá," dodává Veselá. "Svolavatelé prostě požádají o povolení akce znovu a město bude muset znovu rozhodnout. Praha tím jen získá čas, problém samotný to ale nevyřeší," říká další advokátka Petra Koutná. Magistrát zápasí s neonacisty již druhý rok. Loni jejich akci zakázal, jenže správní soud jeho rozhodnutí zrušil.

Kroky města stále neúčinné

Letos město opět zkusilo akci zastavit. Tentokrát ale špatně uvedlo, kdo je svolavatelem akce, a tak bylo celé odůvodnění městským soudem označeno za zmatečné. Podle rozsudku mělo město znovu rozhodnout. Podle právníků stačilo jen akci zakázat a správně zákaz odůvodnit. Místo toho ale město vrátilo celý proces rozhodování na úplný začátek. Kromě prohlášení o neplatnosti svolané akce přidal včera magistrát další úkon k zákazu pochodu neonacistů centrem metropole. "Včera byla doručena kasační stížnost proti rozsudku, kterým Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí, jímž magistrát 4. října pochod ohlášený na 10. listopadu zakázal," uvedl mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

Nejvyšší správní soud rozhodne

O kasační stížnosti rozhodne Nejvyšší správní soud v Brně. Podle zjištění Deníku jsou ale lhůty pro projednání až půlroční. "Zaneprázdněnost soudů je taková, že půl roku pro projednání stížnosti je reálné," potvrdil advokát Jan Černý. Mluvčí Nejvyššího správního soudu ale přislíbila, že se soud bude záležitostí neprodleně zabývat. Mladí národní demokraté magistrátu v srpnu nahlásili, že hodlají 10. listopadu uskutečnit ,, protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku" formou pouličního průvodu v Praze 1. Chtějí projít částí bývalého židovského města. Vybrali si trasu ulicemi Břehová, Maiselova, U Starého hřbitova, Široká, Žatecká, Platnéřská a náměstím Franze Kafky, a to v době od 14.00 hodin do 22.00 hodin. Plánovaný pochod radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Pokud by se uskutečnil, odpůrci extremistů jsou rozhodnuti demonstrantům přehradit cestu.

HN: Tomáš Němeček: Světská sláva borců práva čili "Mediální advokáti"

"Reklama...?" zopakovala lehce disgustovaně Vlivná Právnička ze Slovutné, Světové & Důležité kanceláře. "Ne, nevedla by k žádné zakázce, která by pro nás měla smysl." Autor diáře, který se včera k rozhovoru s ní připletl, měl pocit, jako by řekl sprosté slovo nebo si nedejbože popletl obžalobu a žalobu.

Peníze v cestovce jako v nechtěné záložně

Písecká CK Prácheň si fakticky bere od zákazníků bezúročné půjčky

Zákazník Novák (jeho skutečné jméno redakce na jeho žádost neuvádí) zaplatil 1. června písecké cestovní kanceláři Prácheň 26 tisíc korun za zájezd do Řecka pro dvě osoby. Zájezd se nekonal, peníze do druhé půlky září zpět nedostal.
Pár dní po zaplacení mu cestovka napsala, že pro malý zájem se zájezd nekoná a že své peníze dostane zpět do konce srpna. Nestalo se tak: ještě ve druhé polovině září totiž vedl zákazník s cestovní kanceláří korespondenci, v níž se vrácení peněz musel domáhat. Jeho peníze byly v cestovce jako v nechtěné záložně.

Podobně dopadli i další klienti ...

Proč nesmím platit hotově, ale jen přes konto?

Správa kolejí a menz Univerzity Palackého v Olomouci nutí mého syna platit poplatek za kolej převodem z účtu na účet a odmítá přijímat platby v hotovosti. Chtěla bych vědět, zda existuje nějaké zákonné oprávnění takto postupovat, a pakliže ano, o které se jedná. Prostě na základě jakého úředního výnosu lze zdejší studenty nutit k založení účtu. Nebo je správa kolejí povinna nabízet i možnost hotovostní platby?
Judita Jandová

Stránky

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. je pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu do výše 50 000 000 Kč ročně.

Kromě tohoto pojištění je každý spolupracující advokát pojištěn na částku 7 500 000 Kč ročně.

Pokud advokát zanedbá svou práci tak, že poškodí zájmy svého klienta, vzniklou škodu uhradí klientovi pojišťovna advokáta.