regulace nájemného

Tento článek vydala dne 8. března 2011 tisková agentura Mediafax a převzali ho její klienti

Ústavní soud v úterý zrušil část čtyři roky starého rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z procesu, ve kterém pardubický podnikatel Jan Jošt požaduje po obecných soudech vyřešení sporné otázky ohledně stanovení takzvaného místně obvyklého nájemného. Verdikt vynesl předseda senátu Jiří Nykodým. Ústavní soud projednával podání podnikatele Jana Jošta týkající se sporné otázky o určení takzvaného místně obvyklého nájemného. Joštova kauza se v úterý dostala před ÚS již podruhé, protože nižší soudy se stanoviskem ÚS odmítly řídit.

            Ve středu 13. 10. 2010 se na tiskové konferenci Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) vyjádřila JUDr. Klára Samková, Ph.D., která zastupuje nejen toto sdružení, ale i více než 5.000 jeho členů u Evropského soudu pro lidská práva ve stížnosti proti ČR ve věci protiprávnosti regulace nájemného, i k otázce tak zvaného ukončení regulace nájemného.

PRAHA - Majitelé domů mají jen minimální naději, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodne plošně pro všechny, kteří se domáhají odškodnění kvůli regulaci nájemného.

Fungující trh s byty je stále v nedohlednu. Vláda i majitelé domů sice už do Štrasburku poslali svá stanoviska k jednání o situaci kolem regulovaného nájemného, ale v blízké budoucnosti se nic podstatného nezmění. Evropský soud pro lidská práva musí totiž nejdřív vybrat nové pilotní projekty. Na konečný verdikt tak mohou vlastníci domů čekat ještě léta. Dosud ani není jasné, jak se bude vyvíjet nájemné po roce 2010.

Trh s byty v České republice stále nefunguje. Jeho zdravý rozvoj blokuje právní a cenová regulace. I když stát postupně vracel domy původním majitelům a další prodával soukromým i právnickým osobám, je podnikání v bytové oblasti stále nejisté. Majitelé domů doplácejí na své nájemníky, které zdědili z doby totality, protože za pronájem svého majetku od přidělených nájemníků dostávají jen tolik, kolik určí stát. Politici se dodnes obávají možných sociálních otřesů, proto neustále odkládají deregulaci jako horký brambor. Místo toho, aby stát sám pomohl chudým, kteří by neměli na úhradu ceny za přiměřené bydlení, přehodil problém na vlastníky domů. Ti ale dotují ze svého nejen sociálně potřebné, ale i bohaté. A jak dokazuje seznam, který zveřejnilo na internetu Hnutí na obranu majitelů realit, je mezi regulovanými nájemníky, které ochraňuje stát, také řada dobře placených poslanců a senátorů, vysokých státních úředníků, soudců i starostů.

SPOR O NÁJEMNÉ VE ŠTRASBURKU

Ve sporu o 50 miliard, kde majitelé domů tvrdí, že je Česko kvůli regulaci nájemného poškozuje, přibyl další významný dokument.

Soudci ve Štrasburku nyní dostávají na stůl dopis, v němž vlastníci bytů podrobně vysvětlují, proč by jim měl stát za regulaci nájemného zaplatit vysoké odškodné. A také si stěžují, že je vláda zastrašuje, a snaží se soudce přesvědčit, že vláda dobře ví, jak regulace majitele poškozuje - ale z politických důvodů to odmítá přiznat.

"Vláda je velmi dobře obeznámena se skutečným stavem věci a neudržitelností právního postavení regulovaných nájmů," píší majitelé v dokumentu, který mají HN k dispozici.

Evropský soud pro lidská práva tak má nyní pohromadě argumenty, na jejichž základě bude rozhodovat: stanovisko majitelů i vlády, která tvrdí, že regulací nevzniká majitelům žádná škoda. 

Spor, ve kterém chtějí majitelé domů od českého státu 50 miliard korun, se u štrasburského soudu zřejmě protáhne - dokonce až o několik let.

EURO: Zastupujete u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku přibližně 4500 subjektů, které se domáhají odškodnění na ČR kvůli přetrvávající regulaci nájemného. Proč je dle vás pro žalující stranu kromě finanční stránky tento problém tak citlivou záležitostí?

KLÁRA SAMKOVÁ: Soud o odškodnění za regulaci nájemného zřejmě nadržuje státu 

Evropský soud pro lidská práva požádal českou vládu, aby se vyjádřila k odůvodněnosti stížností vlastníků domů a bytů. Ti si stěžují na omezování vlastnických práv kvůli regulaci nájemného.

Polsko se nedohodlo s majitelkou domu Marií Hutten-Czapskou na náhradě škody, která jí vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Informovala o tom advokátka Klára Veselá-Samková, která v ČR zastupuje Občanské sdružení majitelů domů (OSMD). Žalobu na stát podalo ve Štrasburku také na pět tisíc českých majitelů domů, kteří požadují 50 miliard korun.
"Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě," uvedla Samková. Závěry soudu budou podle Samkové pravděpodobně aplikovatelné i na Českou republiku.
Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém jsou nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení, což je tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce domu a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodly o náhradě skutečné škody. Skutečná škoda je podle Czapské rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. U českých majitelů Evropský soud podle dřívějšího vyjádření předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Symbolické odškodnění u první instance štrasburského soudu podle Šimečka bude činit 10 000 eur (290 000 Kč) pro každého majitele.
Pokud se majitelé domů se státem nedohodnou na vyplacení škody, soud náhradu podle Šimečka stanoví ve druhém rozhodnutí. "Skutečná škoda všech majitelů domů je 175 miliard korun, soud však obvykle přiznává maximálně třetinovou částku, takže majitelé budou po státu požadovat 50 miliard korun a tato částka bude rozdělena mezi všechny majitele domů, i pro ty, kteří se k žalobě nepřipojili," dodal Šimeček.