majitelé domů

Praha /FOTOGALERIE/ - Pokud se týká vyhraných případů, je ve Štrasburku nejúspěšnější českou advokátkou.

PRAHA - Majitelé domů mají jen minimální naději, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodne plošně pro všechny, kteří se domáhají odškodnění kvůli regulaci nájemného.

Fungující trh s byty je stále v nedohlednu. Vláda i majitelé domů sice už do Štrasburku poslali svá stanoviska k jednání o situaci kolem regulovaného nájemného, ale v blízké budoucnosti se nic podstatného nezmění. Evropský soud pro lidská práva musí totiž nejdřív vybrat nové pilotní projekty. Na konečný verdikt tak mohou vlastníci domů čekat ještě léta. Dosud ani není jasné, jak se bude vyvíjet nájemné po roce 2010.

Trh s byty v České republice stále nefunguje. Jeho zdravý rozvoj blokuje právní a cenová regulace. I když stát postupně vracel domy původním majitelům a další prodával soukromým i právnickým osobám, je podnikání v bytové oblasti stále nejisté. Majitelé domů doplácejí na své nájemníky, které zdědili z doby totality, protože za pronájem svého majetku od přidělených nájemníků dostávají jen tolik, kolik určí stát. Politici se dodnes obávají možných sociálních otřesů, proto neustále odkládají deregulaci jako horký brambor. Místo toho, aby stát sám pomohl chudým, kteří by neměli na úhradu ceny za přiměřené bydlení, přehodil problém na vlastníky domů. Ti ale dotují ze svého nejen sociálně potřebné, ale i bohaté. A jak dokazuje seznam, který zveřejnilo na internetu Hnutí na obranu majitelů realit, je mezi regulovanými nájemníky, které ochraňuje stát, také řada dobře placených poslanců a senátorů, vysokých státních úředníků, soudců i starostů.

Evropský soud pro lidská práva požádal českou vládu, aby se vyjádřila k odůvodněnosti stížností vlastníků domů a bytů. Ti si stěžují na omezování vlastnických práv kvůli regulaci nájemného.

Sto tisíc korun za každý rok a jednotlivý byt s regulovaným nájemným. A také deset tisíc eur (zhruba 280 tisíc korun) pro každého majitele domu. Takový je nový požadavek majitelů domů, kteří chtějí, aby jim ministerstvo spravedlnosti přiznalo nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným postupem úřadů při regulaci nájemného. Celkem jde o náhradu v řádu desítek miliard korun. Podle Aktuálně.cz o ni totiž ministerstvo žádá 4,5 tisíce majitelů domů, které zastupuje Občanské sdružení majitelů domů. Ministerstvo spravedlnosti zatím jen potvrdilo, že žádost dostalo. Od konce dubna loňského roku totiž platí v Česku vládní novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Na základě této novely mohou lidé, jejichž případy soudy řeší neúměrně dlouho, dostávat odškodné, připomněl server. Právě na tento zákon o odpovědnosti za škodu se nyní majitelé domů odvolávají.
"Jedná se o porušení práva poškozených na povinnost státu vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě," uvedla v žádosti o náhradu škody advokátka Klára Veselá- Samková, která majitele domů zastupuje. Majitelé domů tvrdí, že byli a stále jsou poškozováni na svých právech a nemohou svobodně nakládat se svým majetkem. "Naopak jsou povinni ze svého dotovat nájemníky, kteří v domech měli takzvaně "přidělené" byty na základě rozhodnutí příslušných obecních úřadů," píše se v požadavku na náhradu škody. Ani uvolnění regulovaných nájmů od letošního ledna podle majitelů domů celou situaci nezměnilo, i nadále považují současnou situaci za protiústavní.
 

Moderátor (Daniela Písařovicová):

Spolu s odškodněním, které žádají majitelé činžovních domů za ztráty způsobené regulovaným nájemným, by měl stát okamžitě uvolnit nájmy. Na tiskové konferenci to včera řekla právní zástupkyně majitelů domů Klára Veselá Samková.
V opačném případě totiž budou podle ní ztráty vlastníků narůstat a státu prý hrozí kolotoč právních sporů. Vlastníci domů nyní vyčíslili své ztráty kvůli regulaci nájemného zhruba na 170 miliard korun. Jako odškodnění však žádají asi třetinu. Podle Samkové by se část domácích spokojila ještě s nižší částkou, pokud by dnešní situace nepokračovala. "Pokud by vláda přišla se slušnou nabídkou, která by nebyla urážející a do očí bijící, tak by se se spoustou lidí dohodla," uvedla Samková. Sumu však neupřesnila.
Další problém pro stát mohou údajně představovat zahraniční majitelé činžovních domů, jejichž majetek je chráněn smlouvami o ochraně investic. "Tam se stát vystavuje možnosti nejenom řízení ve Štrasburku, ale také dalších arbitráží," řekla Samková, podle které si již zahraniční investoři nechávají zpracovat právní analýzy.

PRAHA - Polsko se s majitelkou domu Marií Hutten - Czapskou nedohodlo na náhradě škody, která majitelce vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdělila to advokátka Klára Veselá - Samková, zastupující v České republice Občanské sdružení majitelů domů (OSMD).

Žalobu na stát podaly ve Štrasburku také čeští majitelé domů a požadují od něho 50 miliard korun. »Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě,« řekla Samková. Podle ní budou nynější závěry soudu pravděpodobně aplikovatelné na ČR. Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006 o tom, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém bydlí nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení - tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodli o náhradě skutečné škody, která na základě regulace nájemného opravdu vznikla. Skutečnou škodou je rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. Evropský soud podle předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí majitelům z ČR symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Šimeček přitom doufá, že u první soudní instance bude symbolické odškodnění činit 10 000 eur (290 000 korun) pro každého českého majitele. Přitom ČR žaluje 5000 majitelů domů. Šimeček se kojí nadějí, že pokud se majitelé domů s českým státem po prvním rozhodnutí soudu nedohodnou na vyplacení škody, soud tuto škodu určí ve svém druhém verdiktu. Ministerstvo ČR pro místní rozvoj se nyní zabývá tím, jak stanovit podklady pro budoucí vyčíslení případné kompenzace. Ke stejnému cíli se ubírá také pracovní skupina zástupců ministerstev financí a spravedlnosti, Kancelář vládního zmocněnce, poslanci a senátoři. Do skupiny je navrženo také přizvání ombudsmana Otakara Motejla.

Polsko se nedohodlo s majitelkou domu Marií Hutten-Czapskou na náhradě škody, která jí vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Informovala o tom advokátka Klára Veselá-Samková, která v ČR zastupuje Občanské sdružení majitelů domů (OSMD). Žalobu na stát podalo ve Štrasburku také na pět tisíc českých majitelů domů, kteří požadují 50 miliard korun.
"Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě," uvedla Samková. Závěry soudu budou podle Samkové pravděpodobně aplikovatelné i na Českou republiku.
Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém jsou nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení, což je tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce domu a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodly o náhradě skutečné škody. Skutečná škoda je podle Czapské rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. U českých majitelů Evropský soud podle dřívějšího vyjádření předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Symbolické odškodnění u první instance štrasburského soudu podle Šimečka bude činit 10 000 eur (290 000 Kč) pro každého majitele.
Pokud se majitelé domů se státem nedohodnou na vyplacení škody, soud náhradu podle Šimečka stanoví ve druhém rozhodnutí. "Skutečná škoda všech majitelů domů je 175 miliard korun, soud však obvykle přiznává maximálně třetinovou částku, takže majitelé budou po státu požadovat 50 miliard korun a tato částka bude rozdělena mezi všechny majitele domů, i pro ty, kteří se k žalobě nepřipojili," dodal Šimeček.

PRAHA - Majitelé domů by měli mít možnost dávat nájemníkům výpověď bez udání důvodu, výpovědní lhůta by ale měla být delší než dva roky.
V Nedělní partii v televizi Prima to řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Dvouletou výpovědní lhůtu obsahuje návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Inicioval ji Čunkův předchůdce Petr Gandalovič (ODS).
Podle Čunka by měla být prioritou dohoda mezi majitelem bytu a nájemníkem. Když k ní ale nedojde, má mít majitel možnost výpovědi bez udání důvodu. Dvouletá lhůta je však podle Čunka příliš tvrdá. "Měla by být delší a doprovázena nějakými opatřeními, která by ochránila například staré lidí. Delší lhůta by také měla motivovat majitele bytu, aby raději přistoupil na dohodu.
Na druhé straně si ale nájemce musí pod tlakem možné výpovědi uvědomit, že si nemůže dovolit úplně všechno," řekl.
Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, naopak požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008.
Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček již dříve řekl, že požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něho právní ani sociální opodstatnění.
Měla by podle něho obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici. Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989.