Štrasburk

Dne 27. 10. 2011 vynesl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Bergmann proti Česká republika, ve které byla Česká republika odsouzena k náhradě nemajetkové újmy ve výši 10.000 Euro za to, že soudy neochránily právo otce udržovat vztah se svým nezletilým dítětem.
Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti bylo na internetové adrese:
http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=319226

Praha /FOTOGALERIE/ - Pokud se týká vyhraných případů, je ve Štrasburku nejúspěšnější českou advokátkou.

PRAHA - Majitelé domů mají jen minimální naději, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodne plošně pro všechny, kteří se domáhají odškodnění kvůli regulaci nájemného.

Moderátor
Potomek slavného obuvníka Tomáš Baťa má naději získat od českého státu odškodnění za znárodněný majetek. Jako první to uvedl deník Právo. Ústavní soud spolu s Nejvyšším správním soudem totiž nařídily Ministerstvu financí, které se dosud žádostí odmítalo zabývat, aby o náhradě konečně rozhodlo. Úřad už žádost řeší. Současně ale vzkazuje, že na Baťův majetek se Benešův dekret, na který on se odvolává, nevztahuje.

Záběry KF:
Rostou nové budovy, roste produkce, počet zaměstnanců se zvyšuje. Baťovi se teď v novém státě už nestaví nic v cestě.
 

s lítosí musím konstatovat, že Gipsy se svým načunkováním se je lepší. I já jsem však pod tlakem posledních dnů obohatila český jazyk slovem, který si zde dovoluji p.t. čtenářstvu představit. Je jím slovo "obveseckovat se".

Před nedávnem rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku v dalším případě týkajícím se ochrany vlastnického práva, jehož ochrana byla v protikladu s veřejným zájmem. V tomto článku bude stručně nastíněna skutková podstata sporu pana Saliby s Maltou. Závěry soudu pak v závěru článku porovnáme se současnou českou právní úpravou, kterou rovněž stručně nastíníme.

Fungující trh s byty je stále v nedohlednu. Vláda i majitelé domů sice už do Štrasburku poslali svá stanoviska k jednání o situaci kolem regulovaného nájemného, ale v blízké budoucnosti se nic podstatného nezmění. Evropský soud pro lidská práva musí totiž nejdřív vybrat nové pilotní projekty. Na konečný verdikt tak mohou vlastníci domů čekat ještě léta. Dosud ani není jasné, jak se bude vyvíjet nájemné po roce 2010.

Trh s byty v České republice stále nefunguje. Jeho zdravý rozvoj blokuje právní a cenová regulace. I když stát postupně vracel domy původním majitelům a další prodával soukromým i právnickým osobám, je podnikání v bytové oblasti stále nejisté. Majitelé domů doplácejí na své nájemníky, které zdědili z doby totality, protože za pronájem svého majetku od přidělených nájemníků dostávají jen tolik, kolik určí stát. Politici se dodnes obávají možných sociálních otřesů, proto neustále odkládají deregulaci jako horký brambor. Místo toho, aby stát sám pomohl chudým, kteří by neměli na úhradu ceny za přiměřené bydlení, přehodil problém na vlastníky domů. Ti ale dotují ze svého nejen sociálně potřebné, ale i bohaté. A jak dokazuje seznam, který zveřejnilo na internetu Hnutí na obranu majitelů realit, je mezi regulovanými nájemníky, které ochraňuje stát, také řada dobře placených poslanců a senátorů, vysokých státních úředníků, soudců i starostů.

SPOR O NÁJEMNÉ VE ŠTRASBURKU

Ve sporu o 50 miliard, kde majitelé domů tvrdí, že je Česko kvůli regulaci nájemného poškozuje, přibyl další významný dokument.

Soudci ve Štrasburku nyní dostávají na stůl dopis, v němž vlastníci bytů podrobně vysvětlují, proč by jim měl stát za regulaci nájemného zaplatit vysoké odškodné. A také si stěžují, že je vláda zastrašuje, a snaží se soudce přesvědčit, že vláda dobře ví, jak regulace majitele poškozuje - ale z politických důvodů to odmítá přiznat.

"Vláda je velmi dobře obeznámena se skutečným stavem věci a neudržitelností právního postavení regulovaných nájmů," píší majitelé v dokumentu, který mají HN k dispozici.

Evropský soud pro lidská práva tak má nyní pohromadě argumenty, na jejichž základě bude rozhodovat: stanovisko majitelů i vlády, která tvrdí, že regulací nevzniká majitelům žádná škoda. 

Potomci českých továrníků žádají náhrady za znárodněný majetek. "Stát nám dluží," říkají

Je to úžasný nápad. V malé pražské dílně Jindřicha Waldese vzniká stroj, který dokáže vyrábět jednu patentku za druhou. Malé patentky nahrazující knoflíky jsou světovým hitem. Píše se rok 1902 a dílna s pouhými čtyřmi zaměstnanci se okamžitě začne rozrůstat. Za čtyři roky už se staví v Praze-Vršovicích továrna. Vznikají filiálky: v Drážďanech, Varšavě, Londýně, New Yorku, Barceloně, Paříži...
Továrna má vlastní učiliště, vývojovou dílnu a mzdy jedny z nejvyšších v Rakousku-Uhersku. Financuje studijní, kulturní i sportovní instituce. Když Jindřich Waldes jede do Ameriky, vyfotografuje si na lodi americkou herečku, která si dá do oka patentku. Podle fotografie později slavný malíř František Kupka nakreslí obraz: Dáma s patentkou. Nebo také: Slečna Koh-i-noor, podle indického drahokamu. 

Ústí nad Labem/Další žádost Červeňákových o odškodnění, tentokrát 420 tisíc korun za odebrané sociální dávky, nadzdvihla vicehejtmana Ústeckého kraje Radka Vonku. "Jejich advokátka Klára Veselá Samková už neví, jak vyždímat ze státu, respektive z nás všech, peníze pro nepřizpůsobivé," komentoval znovurozjíždějící se kauzu Vonka. Početná romská rodina se po 5 letech života v Předlicích odstěhovala v roce 1993 zpět na rodné Slovensko. Brzy se ale vrátila a chtěla zpět "své" obecní byty. I když jim radnice nakonec přidělila jiné, s pomocí Veselé Samkové se začali s Ústím soudit. Tvrdili, že je radnice vystěhovala násilně a za údajnou újmu žádali 8 milionů korun. Soud se ale vlekl a oni si stěžovali ve Štrasburku. Stát pak, aby zabránil projednávání případu, jim nabídl smír a poslal 6 domácnostem Červeňákových 900 tisíc korun. Oni své tvrzení nikdy nedokázali a žalobu o 8 milionů nakonec sami stáhli. Když dostali od státu peníze, ústecká radnice jim na půl roku pozastavila dávky. "Člověk přece nemůže mít statisíce a dál ždímat daňové poplatníky. I ministerstvo práce a sociálních věcí nám v tom dalo za pravdu," vysvětlil Vonka, který byl v té době starostou centrálního obvodu, jehož radnice dávky pozastavila. Veselá Samková novou žádost o odškodnění, o níž první informovala MF Dnes, odůvodňuje tím, že náhrada za újmu by neměla být započítávána do příjmů rozhodných pro výplatu dávek.