článek

Děčín - Třicet měsíců je děčínské důchodkyni Marii Brtinské k ničemu vodovodní kohoutek. Od té doby vede s majitelem domu v Zámecké ulici č. 5 Janem Davidem Horskym soudní boj kvůli tomu, že jí, a stejně tak dalším sousedům, nechal v únoru 2005 vypnout pitnou vodu. I když pak dal soud za pravdu nájemníkům a nařídil majiteli vodu opět pustit, voda dodnes neteče. V Horského domech ve třech ulicích žijí lidé v pěti domácnostech, z desítek dalších už utekli.
"Mám koleno po operaci a jsem odkázaná na francouzské hole. Donášení vody si dohaduji, jak se dá. Sjednala jsem si paní, která mi vodu donáší. Také mi musí do kbelíků připravovat vodu na splachování klozetu," popisuje svou momentální situaci důchodkyně." Zatím poslední pokračování soudních sporů mezi majitelem a nájemníky skončilo pro Horského pokutou 400 tisíc korun. "11. července nám okresní soud v Děčíně sdělil, že panu Horskému uložil pokutu čtyřikrát 100 tisíc korun, tedy dohromady 400 tisíc za čtyři byty," uvedl Aleš Podrábský, který v této věci nájemníky zastupuje. Postih přišel za to, že vlastník domu nerespektoval pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že musí lidem vodu zajistit.
Podle Podrábského lze očekávat, že proti pokutě přijde odvolání, tak jako tomu doposud bylo ve všech kauzách, které Horsky vede. Pokud pak krajský soud potvrdí rozhodnutí okresního soudu, stát přistoupí k exekuci. Ta může mít formu zpeněžení majetku nebo obstavení bankovních účtů. Právě soudní pokuty jsou jediným nástrojem k tomu přimět majitele, aby vodu nájemníkům opět pustil.
Rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně, stejně jako následné odvolací řízení u Krajského soudu v Liberci, kterým dostal majitel nařízeno vodu pustit, bude přezkoumávat Nejvyšší soud v Brně. Tam jménem Horského podala proti rozsudku dovolání pražská advokátka Klára Veselá -Samková.

Tomáš Baťa mladší, syn zakladatele obuvnického impéria, žaluje Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Žalobu podal již před více než třemi lety. Dle informací týdeníku EURO by se měla věc projednávat v dohledné době. Baťa chce, aby soud rozhodl o platnosti Benešových dekretů a také o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovily dekrety, ale nikdy nebyly vypracovány prováděcí předpisy. " Když se potvrdí, že dekrety platí, platí i povinnost státu vydat k nim prováděcí předpisy, které určí, jakým způsobem má být provedena náhrada za znárodněný majetek, a všichni ti, jimž byl na jejich základě znárodněn majetek, budou mít právo na odškodnění," tvrdí advokátka Klára Veselá- Samková. Dodává, že tato povinnost státu není promlčena. " Všechny dosavadní vlády zametaly problém pod koberec. Bude- li stát muset kompenzaci zaplatit, budeme blízko státního bankrotu," domnívá se Veselá- Samková. Vedle Bati se prý na Evropský soud pro lidská práva obrátili ještě další potomci podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a jimž nikdy nebyla vyplacena náhrada. Některé z nich advokátka sama zastupuje. Veselá- Samková navíc upozorňuje, že Evropský soud pro lidská práva již rozhodoval v podobné kauze, která se též týkala odškodnění za znárodněné jmění. Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, který musel zanechat při posunutí hranic Polska ve prospěch SSSR po 2. světové válce. Evropský soud mu dal za pravdu. Poláci byli odsouzeni k náhradě. Dle dostupných informací, které má Česká republika k dispozici, je v kauze Tomáše Bati mladšího jedním z argumentů české vlády, že stoprocentním majitelem akciové společnosti Baťa byl nevlastní bratr zakladatele Jan Antonín Baťa, a nikoliv žalující Tomáš Baťa mladší. Jan Antonín byl v roce 1947 Národním soudem uznán vinným za poškozování zájmů republiky a jeho majetek propadl státu. Rozsudek zrušil teprve nedávno Pražský městský soud. Řada právníků včetně Veselé- Samkové upozorňuje, že obdobné rozsudky padaly s vysokou pravděpodobností účelově, právě aby se stát dostal k majetku odsouzených. S některými dalšími vlastníky se stát vypořádal již přímo v zákoně. Například v srpnu 1947 byl přijat takzvaný Zákon Schwarzenberg, který zabavil veškerý majetek primogeniturní větve Schwarzenbergů v jižních Čechách. Přijetí tohoto zákona bylo rovněž politicky zdůvodňováno kolaborací tehdy panujícího knížete s nacisty, pro niž ovšem nebyl nikdy nalezen jediný důkaz.

Spolu s odškodněním, které žádají majitelé činžovních domů za ztráty způsobené regulovaným nájemným, by měl stát okamžitě uvolnit nájmy. Na tiskové konferenci to včera řekla právní zástupkyně majitelů domů Klára Veselá Samková.
V opačném případě totiž budou podle ní ztráty vlastníků narůstat a státu prý hrozí kolotoč právních sporů. Vlastníci domů nyní vyčíslili své ztráty kvůli regulaci nájemného zhruba na 170 miliard korun. Jako odškodnění však žádají asi třetinu. Podle Samkové by se část domácích spokojila ještě s nižší částkou, pokud by dnešní situace nepokračovala. "Pokud by vláda přišla se slušnou nabídkou, která by nebyla urážející a do očí bijící, tak by se se spoustou lidí dohodla," uvedla Samková. Sumu však neupřesnila.
Další problém pro stát mohou údajně představovat zahraniční majitelé činžovních domů, jejichž majetek je chráněn smlouvami o ochraně investic. "Tam se stát vystavuje možnosti nejenom řízení ve Štrasburku, ale také dalších arbitráží," řekla Samková, podle které si již zahraniční investoři nechávají zpracovat právní analýzy.

Polsko se nedohodlo s majitelkou domu Marií Hutten-Czapskou na náhradě škody, která jí vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Informovala o tom advokátka Klára Veselá-Samková, která v ČR zastupuje Občanské sdružení majitelů domů (OSMD). Žalobu na stát podalo ve Štrasburku také na pět tisíc českých majitelů domů, kteří požadují 50 miliard korun.
"Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě," uvedla Samková. Závěry soudu budou podle Samkové pravděpodobně aplikovatelné i na Českou republiku.
Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém jsou nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení, což je tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce domu a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodly o náhradě skutečné škody. Skutečná škoda je podle Czapské rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. U českých majitelů Evropský soud podle dřívějšího vyjádření předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Symbolické odškodnění u první instance štrasburského soudu podle Šimečka bude činit 10 000 eur (290 000 Kč) pro každého majitele.
Pokud se majitelé domů se státem nedohodnou na vyplacení škody, soud náhradu podle Šimečka stanoví ve druhém rozhodnutí. "Skutečná škoda všech majitelů domů je 175 miliard korun, soud však obvykle přiznává maximálně třetinovou částku, takže majitelé budou po státu požadovat 50 miliard korun a tato částka bude rozdělena mezi všechny majitele domů, i pro ty, kteří se k žalobě nepřipojili," dodal Šimeček.

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá- Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že vlastníci by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek přitom předminulý týden navrhl dvouletou výpovědní lhůtu od roku 2010. Proti výpovědi bez udání důvodu a bez náhrady vystupuje ostře Sdružení nájemníků. Samková také uvedla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance požadují majitelé domů po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun. Dříve operovali s částkou padesáti miliard.

PRAHA - Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jen jednoletá a platila již od roku 2008. Samková to ve středu uvedla v Praze
Samková dále řekla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance ti vlastníci domů, kteří si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, požadují po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun.
Dříve operovali s částkou 50 miliard korun. Kromě toho majitelé požadují nemajetkovou újmu celkem 40 miliónů eur (1,12 miliardy korun).

PRAHA - Mimosoudní vyrovnání majitelů domů s Českou republikou v jejich sporu o náhradu škody kvůli deregulaci nájmů v podobě, jak si je představují majitelé, nejspíš není možné. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to v neděli připustil náměstek ministra pro místní rozvoj (MMR) Miroslav Kalous, do jehož kompetence tato agenda spadá.
Část majitelů domů v mimosoudním vyrovnání požaduje 50 miliard korun, což ale ministerstvo odmítá. Mimosoudní vyrovnání je možností, jak předejít soudnímu sporu českého státu s žalujícími majiteli domů u Evropského soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku.
"Situace už eskalovala tak daleko, že se obávám, že k žádné mimosoudní dohodě nemůže dojít," řekl Kalous. Potíž je podle něho hlavně v tom, že majitelé domů dodnes nepředložili žádnou reálnou metodiku, jak k částce 50 miliard korun dospěli.
Advokátka zastupující část žalujících majitelů Klára Veselá-Samková k tomu uvedla, že "propočty vycházejí z údajů, které nám poskytla ministerstva pro místní rozvoj a financí". Jak Samková dále vysvětlila, zmíněných 50 miliard je vztaženo nikoli ke stěžovatelům, kterých je asi 4600 a které podle svých slov Samková zastupuje, ale ke všem majitelům domů, a vyjadřuje podle ní reálnou částku, kterou všichni majitelé domů mohou u evropského soudu získat.
Podle Kalouse však neexistuje shoda na konkrétní metodice, ani racionální propočet vzniklé újmy. Letos v lednu vznikla pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, poslanců a senátorů, která by podle Kalouse měla najít vlastní metodiku, jak výši případného odškodnění určit. Konkrétní výsledky skupiny by podle něho měly být do června.

O půl milionu korun ročně přijde majitel činžáku na pražském Žižkově, v jehož domě je deset bytů s regulovaným nájemným. Tržní nájemné je v dané lokalitě nejméně o pět tisíc korun vyšší.

 Majitelé domů stáhnou žalobu na stát, chtějí však padesát miliard

Česká republika by se mohla vyhnout žalobě ve Štrasburku, kterou podali majitelé bytů kvůli regulaci nájemného. Musela by však zaplatit padesát miliard korun.

Praha - Majitelé domů navrhují České republice stažení žaloby kvůli regulaci nájemného a omezování práv. Nechtějí to však zadarmo. Žaloby ve výši 50 miliard
Za mimosoudní vyrovnání požadují po státu padesát miliard korun. Na páteční tiskové konferenci to uvedla advokátka Klára Veselá Samková, která zastupuje 4500 majitelů bytů.
Vyrovnání prý nemusí být jen v podobě vyplacených peněz, ale i v podobě státních obligací či daňového zvýhodnění.
Ministerstvo pro místní rozvoj tento návrh odmítá. Náměstek ministra Miroslav Kalous uvedl, že od majitelů domů ministerstvo dosud neobdrželo žádné přesně specifikované požadavky. Diskriminace nájemníků
Veselá Samková tvrdí, že stále přetrvává diskriminace majitelů domů. Jednak tím, že stále ještě není trh s byty úplně deregulován, ale také tím, že majitel nemůže nájemníka z bytu vypovědět bez udání důvodu.
U Evropského soudu ve Štrasburku leží v současné době celkem 40 žalob majitelů domů o 50 miliard korun. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek již dříve uvedl, že majitelé poškozeni byli, ale 50 miliard korun je nepřiměřená náhrada.

PRAHA Česká republika se může vyhnout čtyřem desítkám žalob u Evropského soudu. Majitelé domů za to požadují jediné - chtějí vyplatit 50 miliard korun.