článek

Česko se může dostat do ekonomicky neúnosné situace, říká advokátka Klára Veselá-Samková.

* LN Jakou šanci má Tomáš Baťa nebo další členové rodiny na vyplacení odškodného za majetek, který jim stát zabavil po druhé světové válce?

Podle mého názoru velmi reálnou. Česká republika má celou řadu systémových právních problémů, které ji jsou schopny zavést do naprosto ekonomicky katastrofálního postavení. A může si za to sama, protože nedodržuje právo a zákony. Podle mne je zde velká šance, že to dopadne podobně jako v Polsku v kauze Broniowski. Po druhé světové válce zabral Sovětský svaz východ Polska a v polských zákonech byla zakotvena povinnost vyplatit náhrady za majetek, který zůstal za hranicemi. Evropský soud na základě těchto faktů rozhodl, že Polsko má povinnost se s tímto pánem vypořádat. Soud ovšem uznal, že vzhledem ke všem okolnostem nemůže jít o celou částku, a tak mu bylo přiznáno zhruba 20 procent majetku.

* LN Myslíte tedy, že stížnost Tomáše Bati ve Štrasburku by mohla dopadnout stejně?

Ano. V Benešových dekretech je napsáno, že se znárodňuje za náhradu. Nikdo už ale nevypracoval prováděcí předpisy, jak to konkrétně zařídit. Dokonce existuje jeden rozsudek Městského soudu v Praze, ve kterém soud ministerstvu financí nařídil, aby tyto prováděcí předpisy dodatečně vypracovalo. Je to zhruba čtyři nebo pět let. Nadřízený soud to ale zrušil a nyní to putuje směrem k Ústavnímu soudu. Podle mne je to buď tak, že celé Benešovy dekrety neplatí a pak bylo celé znárodnění protiprávní, nebo platí, ale pak platí i ta povinnost odškodnit. Z toho není úniku.

* LN Je ale otázka, zda je Tomáš Baťa oprávněnou osobou. Neměli by o odškodné žádat potomci Jana Antonína Bati?

Já jsem se o tento případ zajímala a doneslo se mi, že obhajoba Česka spočívá na tom, že znárodněný majetek byl Jana Antonína, a ne Tomáše. Jana Antonína Baťu ovšem nyní soud rehabilitoval a jeho potomci se mohou začít domáhat úplně téhož.

* LN Může se to týkat i jiných podnikatelů?

Ano. Celkem bylo znárodněno několik desítek tisíc podniků.

Tomáš Baťa junior chce požádat o náhradu znárodněného majetku v roce 1945. Politici se shodují, že může dostat jako odškodnění za majetek zabavený jeho rodině v roce 1945 pouze peníze, nikoliv nemovitosti.
Tomáš Baťa zatím nezveřejnil, jak velkou náhradu si od České republiky představuje. Oficiální žádost ještě nepodal.
Podle místních politiků je odškodnění rodiny Baťů záležitostí výhradně českého státu, která se města nebo kraje netýká.
Neobávají se proto, že by se na případných náhradách měly magistrát nebo Krajský úřad podílet. "Pokud pan Baťa říká, že rodina bude požadovat odškodnění, pak asi své nároky bude směřovat na stát," myslí si hejtman Libor Lukáš.
"Odškodnění rodiny Baťů se netýká města. Nebojíme se, že bychom museli něco vracet," uvedl tajemník zlínského magistrátu Zdeněk Mikel.
Baťové přišli o továrny a další majetek v tehdejším Československu v roce 1945, kdy došlo v zemi k znárodnění, tedy masivnímu převodu soukromého majetku do státního vlastnictví.

Baťa: Na náhradu máme nárok
Benešovy dekrety zaručovaly majitelům znárodněného majetku náhrady v tržní ceně. Baťové ale nedostali nic, protože Jan Antonín Baťa byl v roce 1947 odsouzen k patnácti letům vězení za to, že se veřejně nepřihlásil
k odboji proti nacismu.
Letos v listopadu česká justice verdikt Národního soudu zrušila a jméno Jana Antonína Bati očistila. Tím umožnila Tomáši Baťovi žádat o odškodnění za znárodněný majetek.
"Máme zájem na tom, aby nám byla vyplacena náhrada, jak byla slíbená podle Benešových dekretů," řekl česko-kanadský podnikatel, který je synovcem Jana Antonína Bati.
Své prohlášení zatím Tomáš Baťa nepodložil konkrétním krokem. Ministerstvo spravedlnosti dosud nedostalo žádnou oficiální žádost o odškodnění za znárodněný majetek.
O výši náhrady, kterou by mohli Baťové dostat, se zatím jen spekuluje. Podle některých odhadů dosahovala hodnota jejich majetku v době znárodnění až padesáti miliard korun.
Kromě rozsáhlého továrního areálu rodinný klan vlastnil i kolem dvou tisíc dělnických domků, prodejny, hotely, školy, zámky nebo administrativní budovu, známou jako "jednadvacítka", ve které dnes sídlí krajský úřad. Podle odhadců je její současná hodnota kolem sedmi set milionů korun.
Zlínská radnice soupis bývalého majetku rodiny Baťů nemá. "Nikdy ho ani neměla," ujistil Mikel.
Domoci se práva na odškodnění za znárodněný majetek se Tomáš Baťa snaží i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tam Tomáš Baťa zažaloval Českou republiku před třemi roky.
Podnikatel požaduje, aby soud rozhodl o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovují Benešovy dekrety, nikdy ale nebyly vypracovány ani prováděcí předpisy.
Baťovou žalobou se má evropský soud údajně zabývat v nejbližší době. V minulosti už v podobné kauze rozhodoval.
Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, o který přišel při posunutí hranic státu ve prospěch SSSR po druhé světové válce. Evropský soud jeho nárok uznal za oprávněný a Polsko bylo odsouzeno zaplatit náhradu.
Kromě Bati se na Evropský soud pro lidská práva obrátili i potomci dalších českých podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a kterým nikdy nebyla vyplacena náhrada. "Odškodnění bychom se měli dočkat nejen my, ale také všichni ostatní," je přesvědčený Baťa.
Pokud by stát skutečně musel náhrady platit, dostal by se podle odhadů některých advokátů do značných problémů. Tvrdí to například Klára Veselá-Samková, která některé z podnikatelů ve Štrasburku zastupuje. Podle ní by se Česká republika dokonce ocitla blízko státního bankrotu.

Peníze pro Baťu? - Po očištění svého jména žádá rodina odškodnění za znárodněný majetek

Tomáš Baťa si stěžuje na Česko ve Štrasburku. Továrny vrátit nechce, jde mu o odškodné za podniky zabavené při poválečném znárodnění. Stejně mohou postupovat i další lidé.
PRAHA Továrna Svit ve Zlíně, dům na Václavském náměstí v Praze nebo koželužny v Otrokovicích.
To všechno patřilo před válkou rodině Baťů. Pak domy a továrny sebral stát. Na tom se zřejmě nezmění nic ani v budoucnosti. Přesto Česku hrozí, že zaplatí miliardy. Tomáš Baťa usiluje o napravení křivdy už léta. Nedávno naznačil, že mu nejde o návrat továren, ale o vyplacení odškodného. Na kolik miliard by to stát přišlo, lze jen hádat.
S realitou mohou být Češi konfrontováni velmi brzy. Tomáš Baťa totiž předloni podal na Česko stížnost ve Štrasburku a nyní čeká, zda ji Evropský soud přijme a bude se jí zabývat.
Podobně jako Baťa by přitom mohli postupovat i další podnikatelé, kteří přišli během poválečného znárodnění o majetek. "Tomáš Baťa je v tomto ohledu nejdál. Ostatní se mohou řídit podle něj. Odhaduji, že znárodněno mohlo být po válce 50 až 100 tisíc podniků," říká advokátka Klára Veselá Samková, zastupující několik klientů, kteří přišli po válce o majetek. To by pro Česko zřejmě znamenalo mnohamiliardovou ztrátu. Advokátka dává Baťovi velkou šanci. "V Benešových dekretech je napsáno, že se znárodňuje za náhradu. Nikdo už ale nevypracoval prováděcí předpisy, jak to konkrétně zařídit," vysvětluje Veselá-Samková. Podle ní stát Baťu a další podnikatele poškodil, když jim za zabavený majetek nedal náhradu.
Odborník na ústavní právo Vladimír Balaš považuje takovou právní konstrukci za realistickou, připomíná ale, že Štrasburk nemusí případ vůbec řešit. "Je tady otázka, zda to neodmítne pro nedostatek pravomoci. Je to věc, která se stala předtím, než se Česká republika stala smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech," říká Balaš. Baťa by ale podle něj měl nejdříve vyčerpat všechny možnosti u českých soudů. Za možnou považuje i mimosoudní dohodu mezi rodinou a Českem.
Skeptický je bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. "Úplně konkrétní odpověď vám nedám. Vidím to spíše skepticky. V žádném případě není šance získat plnou náhradu," myslí si Klokočka.
Kdy se bude Evropský soud (ES) zabývat Baťovou stížností, není jasné. "Stížnost byla podána, ale zatím o její přijatelnosti rozhodnuto nebylo. Osobně se domnívám, že soud zohlední věk pana Bati a bude rozhodovat relativně brzo," řekl LN Vít Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování Česka u ES.
Jestli se Baťové obrátí i na české soudy, je otázka. "Pan Baťa bude nyní jednat o tom, co je třeba udělat. O žalobě nebo podobném kroku se zatím rozhodně nemluvilo," říká mediální zástupce Tomáše Bati Jindřich Lacko.
Vše komplikují vztahy v obuvnické rodině. Ani odborníci se totiž neshodnou, jestli by měl o znárodněný majetek žádat Tomáš Baťa, nebo potomci jeho strýce Jana Antonína. Právě jemu byl majetek po válce, jakožto kolaborantovi, zabaven. Jan Antonín byl ale nedávno rehabilitován. Po válce ho totiž národní soud označil za kolaboranta ryze účelově.

Foto popis: Mladý Tomáš Baťa se strýcem Janem Antonínem krátce po pohřbu svého otce Tomáše, tragicky zahynuvšího při leteckém neštěstí v roce 1932. Na základě poslední vůle přezal vedení celé firmy Jan Antonín. Po válce spolu vedli dlouholetý soudní spor o vlastnictví zahraničních poboček společnosti Baťa, který Jan Antonín po 15 letech vzdal.
Foto popis: Firmu Baťa založili v roce 1894 sourozenci Anna, Tomáš a Jan A. Baťovi. V roce 1908 se stal jediným majitelem Tomáš.

Praha/Pražský magistrát se včera opět pokusil zakázat pochod neonacistů někdejší pražskou židovskou čtvrtí. Jenže právníci nad jeho kroky opět nevěřícně kroutí hlavou a varují, že rozhodnutí nic neřeší, neboť se týká formálního pochybení neonacistů, které může být rychle napraveno.

Postup magistrátu prý nic neřeší

"Magistrát projevil mimořádnou míru neschopnosti," říká advokátka Klára Veselá - Samková. "Již loni nebylo jeho právní oddělení schopné řádně odůvodnit svoje rozhodnutí a letos předvádí další nesmyslné kroky. Myslím, že město by mělo odvolat svoje právníky, protože i poslední krok s poukazem na neexistenci subjektu, který akci svolává, jen problém odsouvá," dodává Veselá. "Svolavatelé prostě požádají o povolení akce znovu a město bude muset znovu rozhodnout. Praha tím jen získá čas, problém samotný to ale nevyřeší," říká další advokátka Petra Koutná. Magistrát zápasí s neonacisty již druhý rok. Loni jejich akci zakázal, jenže správní soud jeho rozhodnutí zrušil.

Kroky města stále neúčinné

Letos město opět zkusilo akci zastavit. Tentokrát ale špatně uvedlo, kdo je svolavatelem akce, a tak bylo celé odůvodnění městským soudem označeno za zmatečné. Podle rozsudku mělo město znovu rozhodnout. Podle právníků stačilo jen akci zakázat a správně zákaz odůvodnit. Místo toho ale město vrátilo celý proces rozhodování na úplný začátek. Kromě prohlášení o neplatnosti svolané akce přidal včera magistrát další úkon k zákazu pochodu neonacistů centrem metropole. "Včera byla doručena kasační stížnost proti rozsudku, kterým Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí, jímž magistrát 4. října pochod ohlášený na 10. listopadu zakázal," uvedl mluvčí pražského magistrátu Jiří Wolf.

Nejvyšší správní soud rozhodne

O kasační stížnosti rozhodne Nejvyšší správní soud v Brně. Podle zjištění Deníku jsou ale lhůty pro projednání až půlroční. "Zaneprázdněnost soudů je taková, že půl roku pro projednání stížnosti je reálné," potvrdil advokát Jan Černý. Mluvčí Nejvyššího správního soudu ale přislíbila, že se soud bude záležitostí neprodleně zabývat. Mladí národní demokraté magistrátu v srpnu nahlásili, že hodlají 10. listopadu uskutečnit ,, protest proti účasti České republiky na okupaci Iráku" formou pouličního průvodu v Praze 1. Chtějí projít částí bývalého židovského města. Vybrali si trasu ulicemi Břehová, Maiselova, U Starého hřbitova, Široká, Žatecká, Platnéřská a náměstím Franze Kafky, a to v době od 14.00 hodin do 22.00 hodin. Plánovaný pochod radikálů kritizuje řada židovských organizací i politiků, protesty se zvedly i v zahraničí. Pokud by se uskutečnil, odpůrci extremistů jsou rozhodnuti demonstrantům přehradit cestu.

"Reklama...?" zopakovala lehce disgustovaně Vlivná Právnička ze Slovutné, Světové & Důležité kanceláře. "Ne, nevedla by k žádné zakázce, která by pro nás měla smysl." Autor diáře, který se včera k rozhovoru s ní připletl, měl pocit, jako by řekl sprosté slovo nebo si nedejbože popletl obžalobu a žalobu.

Písecká CK Prácheň si fakticky bere od zákazníků bezúročné půjčky

Zákazník Novák (jeho skutečné jméno redakce na jeho žádost neuvádí) zaplatil 1. června písecké cestovní kanceláři Prácheň 26 tisíc korun za zájezd do Řecka pro dvě osoby. Zájezd se nekonal, peníze do druhé půlky září zpět nedostal.
Pár dní po zaplacení mu cestovka napsala, že pro malý zájem se zájezd nekoná a že své peníze dostane zpět do konce srpna. Nestalo se tak: ještě ve druhé polovině září totiž vedl zákazník s cestovní kanceláří korespondenci, v níž se vrácení peněz musel domáhat. Jeho peníze byly v cestovce jako v nechtěné záložně.

Podobně dopadli i další klienti ...

Správa kolejí a menz Univerzity Palackého v Olomouci nutí mého syna platit poplatek za kolej převodem z účtu na účet a odmítá přijímat platby v hotovosti. Chtěla bych vědět, zda existuje nějaké zákonné oprávnění takto postupovat, a pakliže ano, o které se jedná. Prostě na základě jakého úředního výnosu lze zdejší studenty nutit k založení účtu. Nebo je správa kolejí povinna nabízet i možnost hotovostní platby?
Judita Jandová

Když moje maminka – středoškolská profesorka češtiny s téměř čtyřicetiletou praxí – někoho vyvolá na zkoušení, nemusí dotyčný snad ani nic říkat. Máma tvrdí, že úroveň jeho znalostí pozná už podle toho, jak vstává z lavice a známku může napsat dřív než oběť otevře pusu.

Nedávno jsem se probírala starými diáři a zjistila jsem, že mám na kontě dobrých 2000 soudních stání. Analogicky ke zkušenostem své matky bych měla být schopna poznat takřka ode dveří jak který soud dopadne…..

KLÁRA SAMKOVÁ: Soud o odškodnění za regulaci nájemného zřejmě nadržuje státu 

KAUZA HORSKY. Jak vypadají spory snad nejznámějšího a nejtvrdšího majitele domů na severu Čech? Když nájemníci například nepodepsali jím navržené smlouvy, nechal jim odpojit vodu. I soud konstatoval, že lidé byli v právu.