odškodné

SPOR O NÁJEMNÉ VE ŠTRASBURKU

Ve sporu o 50 miliard, kde majitelé domů tvrdí, že je Česko kvůli regulaci nájemného poškozuje, přibyl další významný dokument.

Soudci ve Štrasburku nyní dostávají na stůl dopis, v němž vlastníci bytů podrobně vysvětlují, proč by jim měl stát za regulaci nájemného zaplatit vysoké odškodné. A také si stěžují, že je vláda zastrašuje, a snaží se soudce přesvědčit, že vláda dobře ví, jak regulace majitele poškozuje - ale z politických důvodů to odmítá přiznat.

"Vláda je velmi dobře obeznámena se skutečným stavem věci a neudržitelností právního postavení regulovaných nájmů," píší majitelé v dokumentu, který mají HN k dispozici.

Evropský soud pro lidská práva tak má nyní pohromadě argumenty, na jejichž základě bude rozhodovat: stanovisko majitelů i vlády, která tvrdí, že regulací nevzniká majitelům žádná škoda. 

Potomci českých továrníků žádají náhrady za znárodněný majetek. "Stát nám dluží," říkají

Je to úžasný nápad. V malé pražské dílně Jindřicha Waldese vzniká stroj, který dokáže vyrábět jednu patentku za druhou. Malé patentky nahrazující knoflíky jsou světovým hitem. Píše se rok 1902 a dílna s pouhými čtyřmi zaměstnanci se okamžitě začne rozrůstat. Za čtyři roky už se staví v Praze-Vršovicích továrna. Vznikají filiálky: v Drážďanech, Varšavě, Londýně, New Yorku, Barceloně, Paříži...
Továrna má vlastní učiliště, vývojovou dílnu a mzdy jedny z nejvyšších v Rakousku-Uhersku. Financuje studijní, kulturní i sportovní instituce. Když Jindřich Waldes jede do Ameriky, vyfotografuje si na lodi americkou herečku, která si dá do oka patentku. Podle fotografie později slavný malíř František Kupka nakreslí obraz: Dáma s patentkou. Nebo také: Slečna Koh-i-noor, podle indického drahokamu.
"Vím, že jsem potomek Waldesů, kteří založili továrnu a dali světu patentku," říká ve svém pražském bytě Jiřina Nováková. Čeká nyní na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který posuzuje její nároky na část vršovické továrny (a také obrazy včetně toho Kupkova). Předchozí soudní verdikt už dopadl v její prospěch (byl potvrzen její nárok na polovinu továrních budov i pozemků) a Nováková věří, že vyhraje definitivně.
Jenže vtip je v tom, že továrna už mezitím byla zprivatizována a je v soukromých rukou. "Pokud žijeme v právním státě a bylo něco státem prodáno, pak by se to přece vracet nemělo," říká ředitel Koh-i-nooru Pavel Bohumínský. Stejně jako Nováková čeká na verdikt soudu. "Jistotu do podnikání nám ta situace zrovna nepřidává," říká Bohumínský. Podle něj by měl do sporu zasáhnout stát a situaci řešit například vyplacením finančního odškodnění.
Přestože případ Koh-i-noor není typický, neboť šlo původně o židovský majetek zabavený už za okupace, s nároky na odškodnění za znárodnění se dnes hlásí další potomci českých podnikatelů. Paradoxně se odvolávají na Benešovy dekrety.

Moderátor

Spor, ve kterém chtějí majitelé domů od českého státu 50 miliard korun, se u štrasburského soudu zřejmě protáhne - dokonce až o několik let.

Česko se může dostat do ekonomicky neúnosné situace, říká advokátka Klára Veselá-Samková.

PRAHA Česká republika se může vyhnout čtyřem desítkám žalob u Evropského soudu. Majitelé domů za to požadují jediné - chtějí vyplatit 50 miliard korun.

Za 50 miliard jsou ochotni stáhnout žalobu ve Štrasburku * Jejich radikální křídlo chce víc

Majitelé domů, kteří kvůli regulaci nájemného zažalovali Českou
republiku u Evropského soudu pro lidská práva, by byli ochotni se
mimosoudně s ČR vyrovnat a požadují 50 miliard korun. V pátek to uvedla
advokátka Klára Veselá Samková, která zastupuje 4500 majitelů domů.
Narovnání nemusí být jen v podobě přímo vyplacených peněz, ale i v
podobě státních obligací, či daňového zvýhodnění. Stát si musí podle ní
uvědomit, že majitelé domů jsou převážně starší lidé a restituenti,
kteří mají solidaritu s nájemníky bydlícími v jejich bytech a mají
zájem se dohodnout. Jde jim podle Samkové také o čas, čím dříve
dostanou nějakou kompenzaci škod od státu a nebudou muset čekat na
výsledek dlouhého soudního sporu ve Štrasburku, tím větší mají ochotu
dohodnout se se státem, třeba i za cenu nižších kompenzací.

Proti tomuto návrhu na mimosoudní vyrovnání však vystoupil předseda
Občanského sdružení Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giormani,
který trvá na zaplacení veškerých škod majitelům domů, které jim podle
něj vznikly "protiústavními kroky ČR". Giormani již dříve ČTK řekl, že
považuje jakákoli jednání s ministerstvem pro místní rozvoj či vládou
za zbytečná, protože ČR podle něj spor ve Štrasburku určitě prohraje.
Soud totiž rozhoduje precedenčně a již rozhodl ve prospěch majitelů
realit v Polsku i na Maltě.

U Evropského soudu leží celkem 40 žalob majitelů domů o 50 miliard
korun. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek dříve uvedl, že majitelé
poškozeni byli, ale 50 miliard korun považuje za nepřiměřenou náhradu.
Naproti tomu společnost Patria Finance vyčíslila, že jen za loňský rok
přišli majitele domů kvůli regulaci o 21,5 miliardy korun.

Moderátor (Daniela Písařovicová):

Moderátor