časopis

Naše advokátní kancelář se ujala zajímavého případu sporu o výživné. Milionář Michal Červín, celebrita televizní reality show "Vem si mě", neplatí výživné na dceru Rozárku, kterou povil s premiantkou této "soutěže" Barbarou Kautmanovou. Jeho rozličné výmluvy postrádají lidský rozměr, který se týká osudu jedenapůlroční holčičky. "Chceme, aby Rozárka nebyla žádný outsider, někdo, kdo byl počat náhodně a zbytek života stál stranou jen proto, že tatínek na ni nemá momentálně náladu," říká na stránkách časopisu Spy JUDr. Klára Samková, Ph.D. v článku pod titulem "Barbara si najala superprávničku."

(pro časopis Soudce, 10/2008)

Tento článek autorka připravila z materiálů, které původně předkládala pracovní skupině připravující novelu zákona o soudních znalcích a tlumočnících, jíž byla členem. Vychází z poznatků a konzultací se soudními znalci z oboru psychologie, PhDr. Jiřím Tylem a PhDr. Vladimírem Fiedlerem, kterýmžto zároveň děkuje za opakované konzultace a soustavné vzdělávání v dané problematice.

(Pro časopis Soudce, publikováno 9/2008)

            Chvíle, kdy se protne právo rodinné s právem obchodních společností, je v systému naší právní reality velmi dobře odhadnutelná: je ta chvíle, kdy je na stole návrh na výživné - buď pro děti nebo pro rozvedenou či nerozvedenou manželku. Samy o sobě jsou tyto oblasti práva velmi vzdálené, ovšem v poslední době se začala vynořovat ještě další lahůdka: právní institut, kterého používá, totiž vůbec není nástrojem ani českého ani kontinentálního práva. V tomto případě tedy neplatí známá zásada, že „soud  zná právo", neboť v tomto případě je nezná a znát ani dost dobře nemůže. Proto si dovolím k tomuto novému fenoménu věnovat pár úvah.

Fenomén administrativně dělených a následně slučovaných bytů je realitou české kotliny od dob oficiála Třísky, který dle oblíbeného "filmu pro pamětníky" se raději vrhnul na povznášeni poválečného zemědělství, než aby byl schopen čelit davům na pražském bytovém úřadě.