Mf DNES

Mladá fronta Dnes: Co říkáte na zvolení Václava Klause?

Klára Veselá-Samková

advokátka Od začátku jsem fandila Václavu Klausovi. Když to vezmu ze svého pohledu, Klaus pochopil, že existuje právo a zákon, ale názory pana Švejnara na tuto problematiku jsem nikde nenašla.

MF Dnes: Případ Horsky: když jdou spory do extrému

Děčín - Pro většinu lidí je pobyt v nemocnici utrpením, pro osmdesátiletou Emilii Žemličkovou z Děčína spíš dobrodiním.
Je jedním z posledních nájemníků, kteří navzdory špatným hygienickým podmínkám ještě bydlí v jednom z činžáků Jana Davida Horskyho v Kamenické ulici. Ten se neblaze proslavil tím, že rozpoutal nejznámější konflikt s nájemníky na severu Čech.
Emilie Žemličková bojuje už roky. Na konci minulého roku dokonce strávila kvůli zdravotním problémům pět týdnů v nemocnici, kde bylo rozhodně příjemněji než v opuštěném, studeném a vlhkém činžáku.

Roky soudních tahanic "Matka pravidelně s měsíčním předstihem platí nájem. Za to jí pan Horsky odstřihl vodu, v domě nikdy nic nedal opravit. Tímto jednoduchým postupem během dvou let vyštval bez náhrady všechny nájemníky s výjimkou mé matky, kterou takto týrá. Tři roky je to u soudu, ale stále se nic neděje. Nikdo majitele domu nedonutí, aby obnovil dodávku vody. Je to obrázek toho, co české zákony a justice dovolují majitelům domů. Vypadá to, jako bychom ani nežili v Evropě v jednadvacátém století," popisuje zoufalý stav její šestapadesátiletý syn Vladimír Žemlička, který své matce v činžovním domu pomáhá nosit vodu do bytu v plastových kanystrech.
Příbuzní paní Žemličkové předali děčínskému soudu zdravotní dokumentaci, která podle nich dokazuje, že zdravotní potíže souvisí s netekoucí vodou, a jsou rozhodnuti se obrátit i na ombudsmana.
Konflikt dál nemá řešení. Horsky nenechal ani po více než třech letech a pod tíhou statisícových pokut pustit pitnou vodu několika posledním obyvatelům jeho bytů, desítky dalších se už raději odstěhovali.

Pokuty Horsky neplatí Když Horsky nájemníkům koncem roku 2004 vodu vypnul, okresní soud mu nařídil její puštění. V některých domech pak voda ještě měsíc či dva tekla, od března 2005 ale lidé přišli o vodu definitivně. Soud mu kvůli tomu ve čtyřech případech udělil pokutu 75 tisíc korun.
"Ve věci bylo ze strany pana Horskyho podáno i dovolání, ty však Nejvyšší soud odmítl," říká Aleš Podrábský, který zbylé nájemníky zastupuje. Majitel domu se ale nemá ani k puštění vody, ani k placení pokut. "Nebyly v termínu uhrazeny, soud je dál vymáhá," uvedl děčínský soudce František Gratzel.
A protože Horsky nerespektoval ani rozsudek, dostal další pokuty ve výši 400 tisíc. "Usnesení, jímž byla pokuta uložena, pan Horsky napadl. Nyní se vede spor o včasnost podaného odvolání," dodal Podrábský.
Horskyho obhájkyně Klára Veselá Samková už dříve prohlásila, že jsou porušována jeho vlastnická práva kvůli špatným zákonům a že celá věc může skončit až u evropského soudu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

MF Dnes: Vicehejtman: Červeňákovi, to nemyslíte vážně

Ústí nad Labem - Advokátka Klára Veselá-Samková už opravdu neví, jak vyždímat ze státu, respektive z nás všech, peníze pro nepřizpůsobivé občany. Otevírá se tak znovu téměř zapomenutá noční můra všech, kdo pracují a musí platit daně. Její dlouholetí klienti, rodina Červeňáků, společně s ní vymýšlejí, jak nás zase pumpnout o nějaké statisíce. Trocha historie...

MF Dnes: Dostanou Romové další odškodné?

Kauza Červeňákovi: advokátka žádá po státu 420 tisíc

Ústí nad Labem - Rodina Červeňákových z Ústí nad Labem opět žádá stát o odškodnění. Před čtyřmi lety dostala 900 tisíc korun jako kompenzaci za vlekoucí se soudní spor o ochranu osobnosti. Ústecká radnice jim kvůli této částce, která zvýšila příjem rodiny, odebrala sociální dávky. Jejich právnička Klára Veselá Samková za to nyní žádá další odškodnění. "Odebrání dávek nebylo v pořádku, protože kompenzace se neměla počítat do příjmu rodiny," argumentuje Veselá-Samková. Na ministerstvo spravedlnosti proto podala žádost o náhradu škody ve výši 140 tisíc korun pro každého ze tří členů rodiny.

MF DNES: KAUZA HORSKY: Problémový pan domácí

KAUZA HORSKY. Jak vypadají spory snad nejznámějšího a nejtvrdšího majitele domů na severu Čech? Když nájemníci například nepodepsali jím navržené smlouvy, nechal jim odpojit vodu. I soud konstatoval, že lidé byli v právu.

MF DNES: Horsky dostal pokutu za jednání s nájemníky

Děčín - Třicet měsíců je děčínské důchodkyni Marii Brtinské k ničemu vodovodní kohoutek. Od té doby vede s majitelem domu v Zámecké ulici č. 5 Janem Davidem Horskym soudní boj kvůli tomu, že jí, a stejně tak dalším sousedům, nechal v únoru 2005 vypnout pitnou vodu. I když pak dal soud za pravdu nájemníkům a nařídil majiteli vodu opět pustit, voda dodnes neteče. V Horského domech ve třech ulicích žijí lidé v pěti domácnostech, z desítek dalších už utekli.
"Mám koleno po operaci a jsem odkázaná na francouzské hole. Donášení vody si dohaduji, jak se dá. Sjednala jsem si paní, která mi vodu donáší. Také mi musí do kbelíků připravovat vodu na splachování klozetu," popisuje svou momentální situaci důchodkyně." Zatím poslední pokračování soudních sporů mezi majitelem a nájemníky skončilo pro Horského pokutou 400 tisíc korun. "11. července nám okresní soud v Děčíně sdělil, že panu Horskému uložil pokutu čtyřikrát 100 tisíc korun, tedy dohromady 400 tisíc za čtyři byty," uvedl Aleš Podrábský, který v této věci nájemníky zastupuje. Postih přišel za to, že vlastník domu nerespektoval pravomocné rozhodnutí soudu o tom, že musí lidem vodu zajistit.
Podle Podrábského lze očekávat, že proti pokutě přijde odvolání, tak jako tomu doposud bylo ve všech kauzách, které Horsky vede. Pokud pak krajský soud potvrdí rozhodnutí okresního soudu, stát přistoupí k exekuci. Ta může mít formu zpeněžení majetku nebo obstavení bankovních účtů. Právě soudní pokuty jsou jediným nástrojem k tomu přimět majitele, aby vodu nájemníkům opět pustil.
Rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně, stejně jako následné odvolací řízení u Krajského soudu v Liberci, kterým dostal majitel nařízeno vodu pustit, bude přezkoumávat Nejvyšší soud v Brně. Tam jménem Horského podala proti rozsudku dovolání pražská advokátka Klára Veselá -Samková.

MF DNES: Baťa se obrátil na Štrasburk

Tomáš Baťa mladší, syn zakladatele obuvnického impéria, žaluje Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Žalobu podal již před více než třemi lety. Dle informací týdeníku EURO by se měla věc projednávat v dohledné době. Baťa chce, aby soud rozhodl o platnosti Benešových dekretů a také o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovily dekrety, ale nikdy nebyly vypracovány prováděcí předpisy. " Když se potvrdí, že dekrety platí, platí i povinnost státu vydat k nim prováděcí předpisy, které určí, jakým způsobem má být provedena náhrada za znárodněný majetek, a všichni ti, jimž byl na jejich základě znárodněn majetek, budou mít právo na odškodnění," tvrdí advokátka Klára Veselá- Samková. Dodává, že tato povinnost státu není promlčena. " Všechny dosavadní vlády zametaly problém pod koberec. Bude- li stát muset kompenzaci zaplatit, budeme blízko státního bankrotu," domnívá se Veselá- Samková. Vedle Bati se prý na Evropský soud pro lidská práva obrátili ještě další potomci podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a jimž nikdy nebyla vyplacena náhrada. Některé z nich advokátka sama zastupuje. Veselá- Samková navíc upozorňuje, že Evropský soud pro lidská práva již rozhodoval v podobné kauze, která se též týkala odškodnění za znárodněné jmění. Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, který musel zanechat při posunutí hranic Polska ve prospěch SSSR po 2. světové válce. Evropský soud mu dal za pravdu. Poláci byli odsouzeni k náhradě. Dle dostupných informací, které má Česká republika k dispozici, je v kauze Tomáše Bati mladšího jedním z argumentů české vlády, že stoprocentním majitelem akciové společnosti Baťa byl nevlastní bratr zakladatele Jan Antonín Baťa, a nikoliv žalující Tomáš Baťa mladší. Jan Antonín byl v roce 1947 Národním soudem uznán vinným za poškozování zájmů republiky a jeho majetek propadl státu. Rozsudek zrušil teprve nedávno Pražský městský soud. Řada právníků včetně Veselé- Samkové upozorňuje, že obdobné rozsudky padaly s vysokou pravděpodobností účelově, právě aby se stát dostal k majetku odsouzených. S některými dalšími vlastníky se stát vypořádal již přímo v zákoně. Například v srpnu 1947 byl přijat takzvaný Zákon Schwarzenberg, který zabavil veškerý majetek primogeniturní větve Schwarzenbergů v jižních Čechách. Přijetí tohoto zákona bylo rovněž politicky zdůvodňováno kolaborací tehdy panujícího knížete s nacisty, pro niž ovšem nebyl nikdy nalezen jediný důkaz.

MF DNES: Má stát suplovat nehodné tatínky?

Osobnosti odpovídají MF DNES na otázku, zda má stát platit výživné na děti, pokud je neplatí partner či partnerka

Roman Joch Občanský institut

Stát to nemá platit z peněz daňových poplatníků, ale má to vymáhat od neplatícího partnera a to v případě potřeby klidně také i zabavením jeho majetku.

Pavel Sobíšek hlavní ekonom HVB Bank

Ne. Jsem si vědom tíživé sociální situace mnoha neúplných rodin a jsem pro, aby se pak taková situace řešila v rámci existující sociální sítě. Ale přenést odpovědnost za neodpovědného rodiče na stát by bylo nesystémové. Potřeba takového kroku vzniká kvůli neschopnosti státu vymoci rozhodnutí soudu. Pokud se zlepší vymahatelnost práva, odpadne problém jako takový. Tímto směrem, a ne vymýšlením nových dávek, je potřeba se zaměřit.

Klára Veselá Samková advokátka

Stát nemá platit za nikoho nic. Stát garantuje funkční justici, která zajistí právo a spravedlnost, včetně občanskoprávních i trestněprávních aspektů nedodržení soudního rozhodnutí o placení výše alimentů. Přiznávání nějakých zvláštních sociálních dávek z titulu nevymožitelných alimentů je pak pouze přiznáním neschopnosti státu zajistit svým občanům přístup k právu, spravedlnosti a soudům.

Martin Jan Stránský lékař a vydavatel

V žádném případě by nemělo dojít k možnosti, při které by děti byly bez podpory. Stát má dělat vše pro to, aby důsledně a všemi možnými mechanismy zajistil, aby rodiče (nebo dotyčný partner) nesli finanční odpovědnost za své děti. Pokud se tak nestane, finanční povinnost musí nést stát.

Miroslav Plojhar hlavní ekonom Citibank, a.s.

Striktně pohledem ekonoma by odpověď byla ne, protože by šlo o nestandardní opatření, které zvýhodňuje jednu skupinu lidí (dlužníků) oproti jiným. Ale situace bohužel není tak černobílá a není tu jenom striktně ekonomický pohled na věc. Je nabíledni, že dříve než přijít s níže zmíněným zákonem by měla přijít opatření na zrychlení činnosti soudů a zvýšení vymahatelnosti alimentů. A to včetně zpřísnění postihů neplatičů. Např. půl roku soustavného neplacení kvalifikovat jako porušení povinnosti platit alimenty, ale navíc i jako nezaplacení alimentů za posledních 12 měsíců. S opakovaným porušováním povinnosti platit alimenty v plné výši a včas by se hranice, kdy hrozí postih, přitvrzovala. Pakliže opatření na zvýšení vymahatelnosti alimentů nepřinesla zlepšení, potom by měl stát přebrat povinnost platit výživné za děti a sám je pak vymáhat od neplatičů. Ale bylo by to spíše poslední možné řešení. Přece jenom, stát utratí mnohem více peněz za méně standardní a efektivní výdajové programy...

Oldřich Choděra advokát

Stát samozřejmě může platit výživné na děti, na které neplatí výživné jejich rodiče. Stejně tak stát může platit odškodné provozovatelům vleků, jestliže v zimě není sníh, provozovatelům koupališť či autocampů, nebude-li v létě příznivé počasí, atd. Problémem je však otázka, kde stát vezme prostředky na vyplácení těchto náhrad. Každý, kdo toto řešení navrhuje, by si měl nejprve položit otázku, zda je ochoten platit vyšší daně či přispívat ze svého důchodu. Domnívám se proto, že by stát takovéto náhrady vyplácet neměl.

Petr Matějů sociolog

Stát by rozhodně neměl platit výživné za "rodiče", od kterých se nepodaří peníze vymoci. Stát by však měl mnohem důsledněji výživné vymáhat cestou práva. Soudy by měly v případě potřeby volit i velmi silné donucovací prostředky. Jinak se podíl neplatičů výživného bude zvětšovat a odpovědnost spojená s rodičovstvím se bude dále zmenšovat.

Petr Pöthe dětský psychiatr a psychoterapeut

Určitě ano. Podle "mezinárodní úmluvy o právech dítěte" mají děti právo na péči obou rodičů, skutečný zájem rodiče však stát vymáhat nemůže. Jediné, co v této věci může udělat, je zajistit, aby na tomto právu nebyly děti kráceny aspoň materiálně. Stát by tak měl činit o to více, že dítě samo o svá práva bojovat nemůže a rozvedená matka na tento boj často nemá ani sílu, ani prostředky. Děti se tedy nesmějí stát jen nějakým rukojmím sloužícím k vyřizování účtů mezi otci a matkami.

Jan Spousta sociolog

Pokud se v těchto případech nejedná o nějaký vážný případ hmotné nouze, tak spíše ne, protože jinak by se najednou nejspíš vyrojilo velké množství dětí zcela nezvěstných otců. Velké pokušení podvádět tento stát by zase jen zesílilo, a státní kasa by tak dostala dost značně zabrat. Ale mělo by se zlepšit vymáhání práv dětí i obou odloučených rodičů - což se týká třeba i povinnosti umožnit bývalému partnerovi, aby se na výchově dětí také podílel.

Milena Lenderová historička

Ne. Pokud jde o tuto otázku, souhlasím zde spíše s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem: přitvrdila bych tedy především vůči tatíkům.

MF DNES: Majitelé domů tlačí na Čunka

Za 50 miliard jsou ochotni stáhnout žalobu ve Štrasburku * Jejich radikální křídlo chce víc

Stránky

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. je pojištěna pro případ odpovědnosti za škodu do výše 50 000 000 Kč ročně.

Kromě tohoto pojištění je každý spolupracující advokát pojištěn na částku 7 500 000 Kč ročně.

Pokud advokát zanedbá svou práci tak, že poškodí zájmy svého klienta, vzniklou škodu uhradí klientovi pojišťovna advokáta.