umělecké památky

Ve středu slavil můj táta šestasedmdesát, což přivodilo členům jeho rodiny četné vrásky: co dát za dárek člověku, jehož jedinou vášní je práce a který, dle vlastních slov, nic nepotřebuje a nic nechce, protože „jsou to všechno krámy?“ Existuje však jedna věc, která sice není dar, ale kterou by si táta zasloužil: veřejné ocenění své práce formou vyznamenání. Protože metály nerozdávám já, ale pan prezident, nezbývá mi, než o ni pro tatínka dopsat, což tímto činím. A protože pléduji pro průhlednost vztahů i argumentů, předkládám svůj návrh i širšímu publiku.