ministr pro místní rozvoj

PRAHA - Majitelé domů mají jen minimální naději, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodne plošně pro všechny, kteří se domáhají odškodnění kvůli regulaci nájemného.

EURO: Zastupujete u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku přibližně 4500 subjektů, které se domáhají odškodnění na ČR kvůli přetrvávající regulaci nájemného. Proč je dle vás pro žalující stranu kromě finanční stránky tento problém tak citlivou záležitostí?

PRAHA - Majitelé domů by měli mít možnost dávat nájemníkům výpověď bez udání důvodu, výpovědní lhůta by ale měla být delší než dva roky.
V Nedělní partii v televizi Prima to řekl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Dvouletou výpovědní lhůtu obsahuje návrh nového občanského zákoníku, který připravuje ministerstvo spravedlnosti. Inicioval ji Čunkův předchůdce Petr Gandalovič (ODS).
Podle Čunka by měla být prioritou dohoda mezi majitelem bytu a nájemníkem. Když k ní ale nedojde, má mít majitel možnost výpovědi bez udání důvodu. Dvouletá lhůta je však podle Čunka příliš tvrdá. "Měla by být delší a doprovázena nějakými opatřeními, která by ochránila například staré lidí. Delší lhůta by také měla motivovat majitele bytu, aby raději přistoupil na dohodu.
Na druhé straně si ale nájemce musí pod tlakem možné výpovědi uvědomit, že si nemůže dovolit úplně všechno," řekl.
Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, naopak požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008.
Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček již dříve řekl, že požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něho právní ani sociální opodstatnění.
Měla by podle něho obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici. Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989.

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá- Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že vlastníci by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek přitom předminulý týden navrhl dvouletou výpovědní lhůtu od roku 2010. Proti výpovědi bez udání důvodu a bez náhrady vystupuje ostře Sdružení nájemníků. Samková také uvedla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance požadují majitelé domů po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun. Dříve operovali s částkou padesáti miliard.

Majitele domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá - Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že majitelé by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek přitom minulý týden uvedl, že navrhuje dvouletou výpovědní lhůtu od roku 2010. Proti výpovědi bez udání důvodu a bez náhrady je ostře Sdružení nájemníků.
Samková dále řekla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance požadují majitelé domů po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun. Dříve operovali s částkou 50 miliard korun.

Předseda sdružení nájemníků Stanislav Křeček požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něj právní ani sociální opodstatnění. Měla by podle něj obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici.
Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989. Tato zákonná úprava by se dle něho vztahovala i na družstevní byty.

Ředitelka odboru bytové politiky na Ministerstvu pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová ČTK řekla, že v ostatních zemích EU není výpověď bez udání důvodu obvyklá. Jediná země, kde to platí bez omezení, je Velká Británie.

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, nesouhlasí s tím, že by byla možná dvouletá výpovědní lhůta nájemníkovi ze strany pronajímatele bez udání důvodu až od roku 2010. Takový je přitom návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

O půl milionu korun ročně přijde majitel činžáku na pražském Žižkově, v jehož domě je deset bytů s regulovaným nájemným. Tržní nájemné je v dané lokalitě nejméně o pět tisíc korun vyšší.

 Majitelé domů stáhnou žalobu na stát, chtějí však padesát miliard

Česká republika by se mohla vyhnout žalobě ve Štrasburku, kterou podali majitelé bytů kvůli regulaci nájemného. Musela by však zaplatit padesát miliard korun.

Praha - Majitelé domů navrhují České republice stažení žaloby kvůli regulaci nájemného a omezování práv. Nechtějí to však zadarmo. Žaloby ve výši 50 miliard
Za mimosoudní vyrovnání požadují po státu padesát miliard korun. Na páteční tiskové konferenci to uvedla advokátka Klára Veselá Samková, která zastupuje 4500 majitelů bytů.
Vyrovnání prý nemusí být jen v podobě vyplacených peněz, ale i v podobě státních obligací či daňového zvýhodnění.
Ministerstvo pro místní rozvoj tento návrh odmítá. Náměstek ministra Miroslav Kalous uvedl, že od majitelů domů ministerstvo dosud neobdrželo žádné přesně specifikované požadavky. Diskriminace nájemníků
Veselá Samková tvrdí, že stále přetrvává diskriminace majitelů domů. Jednak tím, že stále ještě není trh s byty úplně deregulován, ale také tím, že majitel nemůže nájemníka z bytu vypovědět bez udání důvodu.
U Evropského soudu ve Štrasburku leží v současné době celkem 40 žalob majitelů domů o 50 miliard korun. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek již dříve uvedl, že majitelé poškozeni byli, ale 50 miliard korun je nepřiměřená náhrada.

Moderátor

Moderátor
Občanskému Sdružení majitelů domů došla trpělivost. Zdá se, že mimosoudní vyrovnání v˙jejich sporu s˙Českou republikou o náhradu škody kvůli deregulaci nájmů už asi není možné. Připustil to dnes i náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Sdružení tvrdí, že ministerstvo vůbec nekomunikuje, a proto se majitelé domů rozhodli domoci se svých práv už jen výhradně u Evropského soudu ve Štrasburku.

Autor
Ve sporu stát versus majitelé domů jde o několik desítek miliard korun. Advokátka Klára Veselá-Samková zastupuje Sdružení majitelů realit, které se snažilo s˙ministerstvem pro místní rozvoj dohodnout na mimosoudním vyrovnání. Teď ale říká, ministerstvo nás ignoruje, jednat už nebudeme. Česká republika se proto zřejmě soudu ve Štrasburku nevyhne.

Klára Veselá-Samková, advokátka:
Jsme do dnešního dne na naše zcela konkrétní a kvalifikované dotazy nedostali žádnou odpověď a tudíž o žádném jednání o smír nemůže být řeč.

Petr Gandalovič, tehdejší ministr pro místní rozvoj:
To jednání se zástupci majitelů domů /nesrozumitelné/ pan náměstek Kalous, který je dále náměstkem na ministerstvu pro místní rozvoj, takže kontinuita těch jednání je zaručená.

Autor
Gandalovičův nástupce Jiří Čunek se prý ale /nesrozumitelné to, že/ do občanského Sdružení majitelů realit zastupuje, dozvěděl až po více než měsíce, co je ve vládě.

Jiří Čunek, ministr pro místní rozvoj:
Včera jsem se rozhodl, dozvěděl, že je zastupuje paní doktorka Veselá-Samková.

Klára Veselá-Samková, advokátka:
Mě vadí na přístupu pana vicepremiéra Čunka, který říká, že není s˙kým jednat a o čem jednat, když je za námi celý podzim jednání.

Autor
Některé vlastníky domů zastupuje i Hnutí na obranu majitelů realit. Ani to se s˙Českou republikou usmířit nehodlá.

Girolamo Giormani, předseda Hnutí na obranu majitelů realit:
My si počkáme na rozhodnutí jako tohoto soudu ve Štrasburku, protože tam se prohrát nedá.

Autor
U Evropského soudu teď leží celkem 40 žalob majitelů domu o padesát miliard korun.