Profit: Na větrném Větrově bez větrníků

Stát může zbytečně přijít o dalších více než 920 milionů korun. O tolik ho žaluje soukromá firma Wind Technology. Ta chtěla postavit větrné elektrárny ve Větrově v Krušných Horách. Úřady nejprve stavbu povolily. Pak ale zas projekt zablokovaly kvůli výskytu vzácných ptáků. Firma teď žádá náhradu škody.
TOMÁŠ STINGL

Větrov v Krušných Horách je pro stavbu větrné elektrárny předurčen přinejmenším svým jménem. A také tím, že podobně jako v celém Krušnohoří i tady často dují silné větry. Takže by se mohlo zdát, že když si firma Wind Technology vybrala právě tuto část obce Petrovice jako místo pro stavbu větrných elektráren, nemohla se splést. Ve skutečnosti se nakonec projekt, který firma začala připravovat už před šesti lety, proměnil ve vleklou lapálii a na Větrově dosud žádné elektrárny nejsou. Proti stavbě se totiž postavili ochránci přírody a Česká inspekce životního prostředí. Důvodem byl zejména výskyt vzácných ptáků, které by stavba podle názoru ekologů ohrozila. Problém je ovšem zejména v tom, že stopka byla stavbě ukázána až poté, co pro ni úřady vydaly stavební povolení a soukromá společnost začala naostro investovat. Nyní proto firma zažalovala stát o náhradu škody a ušlého zisku - celkem o 920 milionů korun.

SMRT PRO NETOPÝRA, ZMATEK PRO TETŘEVA?

První investici podnikla firma Wind Technology už v roce 2003, kdy zakoupila pro potřeby stavby od Pozemkového fondu 75 hektarů orné půdy. Pak byl změněn územní plán obce Petrovice a začal proces EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. "Běžná lhůta na vydání stanoviska je 210 dní. V našem případě to trvalo víc než 700 dní," upozorňuje na první peripetii jednatel firmy Rostislav Beneš. Proti schválení stavby se angažovala jak Česká inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem, tak zástupci Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. "Společnost Wind Technology jsme na výskyt zvláště chráněných druhů upozorňovali již od roku 2002. Hrozila by přímá kolize s rotory větrných elektráren, a to například pro luňáka červeného, velmi citliví jsou také všichni netopýři," vysvětluje pracovník Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Pavel Benda. "Druhým negativním faktorem je takzvané maskování, tedy překryv frekvence zvuků vydávaných větrnou elektrárnou se zvuky, které využívají některé druhy ke komunikaci. Týká se to například celosvětově ohroženého chřástala polního, dále silně ohroženého tetřívka obecného a také křepelky polní," pokračuje Pavel Benda. Předseda představenstva firmy Rostislav Beneš ale vidí důvody odporu vůči stavbě jinde. "Jde o situaci, kdy je ochrana přírody zneužita pracovníky státní správy k prosazení osobních zájmů," tvrdí Beneš. "V našem případě šlo o zájem ředitelky České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem Jany Moravcové, která se svým mužem zakoupila nemovitost v nedaleké vesnici Krásný Les. Jako občan podepsala petici proti stavbě větrných elektráren," pokračuje Beneš s poukazem na možnou podjatost ředitelky inspekce. "Využívala všech svých odborných znalostí a kontaktů a je velmi pravděpodobné, že do tažení proti elektrárnám zapojila všechny své podřízené," domnívá se Beneš.

NESTAVĚLO SE ANI TÝDEN

Spor o stavbu se roztočil jako rotory větrníku při pořádné fujavici. Sled stížností, odborných posudků a odvolání gradoval dokonce i referendem mezi místními obyvateli. Ti se ovšem obecně vyslovili pro budování větrných elektráren ve své obci. Firma Wind Technology nakonec slavila dvě dílčí vítězství. Na sklonku roku 2006 jí Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlasné stanovisko ve věci posouzení vlivu stavby na životní prostředí. "Zdůrazňujeme, že i tohoto řízení se zúčastnily všechny dotčené orgány včetně České inspekce životního prostředí," podotýká Klára Veselá Samková, právní zástupkyně firmy. V únoru loňského roku pak společnost získala i stavební povolení a hned začala stavět. "Jenomže práce na místě probíhaly jen necelý týden. Sotva jsme začali budovat příjezdovou cestu, přišli ekologové, lidé z České inspekce životního prostředí a to vše s˙doprovodem policie. A okamžitě nás zastavili," uvádí Václav Nechvíle, místopředseda představenstva firmy Wind Technology. Česká inspekce životního prostředí přistoupila k předběžnému opatření, protože stavba podle názoru inspekce nezískala potřebnou výjimku z ochrany přírody. Tu by mohla udělit CHKO Labské pískovce, ovšem s ohledem na ochranu vzácných ptáků to samozřejmě neučinila. Faktická činnost na stavbě elektráren tak skončila dříve, než začala. Václav Nechvíle se podivuje, že stopka mohla přijít až tak pozdě. "Na tuto kauzu se nás ptali také britští novináři. A upozornili nás, že v Evropě je Česko unikum, když mohou ekologové stavbu zablokovat ještě po vydání stavebního povolení." Inspekce životního prostředí předala dotazy našeho týdeníku ministerstvu životního prostředí, které z pohledu státu tuto problematiku zastřešuje.Úřad trvá na tom, že zablokování stavby proběhlo regulérně.

MINISTERSTVO: NEMUSÍME HLEDAT KOMPROMIS

Firma Wind Technology se ještě odvolala k rozkladové komisi ministerstva. "Komise ovšem potvrdila, že rozhodnutí ministerstva i Správy CHKO Labské pískovce byla vydána v souladu s právními předpisy," shrnuje Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Jinak řečeno, zastavení stavby bylo definitivně potvrzeno. S tím se ale soukromá firma nechce smířit. "Zkoušíme oslovit zástupce ministerstva, abychom hledali nějaké smírčí řešení. Odezva úředníků je ale minimální," říká Václav Nechvíle. "Na postupu ministerstva nebyly rozkladovou komisí shledány žádné závady - potvrdila, že ministerstvo postupovalo v intencích právní úpravy. Proto není třeba hledat ze strany ministerstva cesty ke kompromisu," naznačuje Jarmila Krebsová. "Zároveň respektujeme právo jakéhokoli účastníka řízení obrátit se se svým nárokem či žádostí o přezkoumání rozhodnutí na soud," dodává Krebsová.

BOŽSKÉ VĚTRNÍKY MELOU POMALU

K soudu nyní nešťastnou kauzu firma Wind Technology doopravdy podala. Případ teď čeká na projednání u městského soudu v Praze. Mlýny české justice melou ovšem daleko pomaleji než moderní větrníky, takže verdiktu se asi podnikatelé jen tak nedočkají. Částka 920 milionů korun, kterou po státu žádají, má být odškodněním za zmařenou investici. Zohledňuje léta příprav stavby i ušlé potenciální zisky. "Projekt takové větrné elektrárny, ten má mnoho komplikací, které si nezasvěcený člověk ani neuvědomí. Například větrník si musíte od výrobce objednat už tři roky před tím, než ho budete instalovat do provozu. Umíte si představit, jaký je to problém ve státě, ve kterém nikdy nevíte, kdy bude stavba povolena nebo zablokována?" ptá se řečnicky Václav Nechvíle. "Snažíme se teď alespoň dokázat, že na Větrově se ve skutečnosti nepohybují ti ptáci, které měla údajně naše elektrárna ohrozit. Proto jsme tam instalovali kameru, která lokalitu snímá. Ale samozřejmě, pokud bude chtít někdo záznam zpochybnit, vždycky si najde způsob," dodává Nechvíle. Zástupce CHKO Labské pískovce Pavel Benda říká, že negativní vliv případné stavby elektráren je jednoznačný. "Všechny nezávislé posudky a vyjádření odborníků jednoznačně vycházely v neprospěch výstavby. Na druhou stranu posudky a vyjádření, které si financovala sama firma Wind Technology, vyšly ve prospěch elektráren. Nicméně na základě porovnání obou skupin a odborné váhy jednotlivých vyjádření jsme přesvědčeni, že výstavba větrníků v této lokalitě je mimořádně nevhodná," shrnuje Benda. Obě strany tedy zřejmě najdou společnou řeč jen těžko. Pravděpodobnost, že se elektrárny na Větrově jednou postaví, tak klesá směrem k nule. Pokud ovšem firma u soudu prokáže, že rozhodování úřadů bylo zmatečné, bude mít celá kauza nakonec největší oběť v daňových poplatnících. Z jejich peněz by totiž stát zaplatil mnohamilionové odškodné.