K debatě na TV Prima CNN dne 16. prosince 2021

Dne 16. 12. proběhla na TV Prima CNN v pořadu „Co Čech, to politik“ debata na téma coronavirus mezi prezidentem lékařské komory MUDr. Milanem Kubkem, „pravičákem“ Milanem Knížákem a Klárou A. Samkovou, která byla přizvána, aby „pokryla“ právní aspekty problematiky.

Část pořadu je dostupná na Samková, Kubek a Knížák: Co nejlepšího zaznělo v jejich debatě – CNN Prima NEWS (iprima.cz)

K této debatě považuji za nutné upřesnit některé své názory a názory na průběh debaty, protože na vše prostě nebyl čas a překotnost pořadu znemožňuje klidnou diskusi. Za obzvláštní tragédii, spjatou s „causou coronavirus“ a debatě o ní v daném pořadu vnímám toto:

a) Pan president lékařské komory evidentně vůbec nebyl schopen zaznamenat, že na začátku pořadu jsem jej PODPOROVALA a že to byl on sám, kdo mi v jeho další podpoře vlastně zabránil a prakticky mne označil za antivaxerku. Což není pravda. Jeho tvrzení „nejsem právník, ale...“ bylo nanejvýš trapné. Jestliže někdo předsedá takové organizaci, jako je Česká lékařská komora (která navíc disponuje i odborným právním aparátem), musí být schopen pojmout i právní dopady výkonu činnosti této organizace.

b) Jsem přesvědčena, že všichni tři aktéři pořadu jsme měli pravdu, každý ze svého úhlu pohledu. Presidentovi lékařské komory šlo o veřejné zdraví (a to ovšem za každou cenu, což je pošetilé), panu Knížákovi jako „pravičákovi“ šlo o eliminaci těch dalších škod, které přinesly restrikce, zejména na mezilidských vztazích a psychických újmách obyvatel naší země. Paradoxem je, že toto psychické zdraví je také „zdraví“, které je nutno chránit – ovšem panu prezidentovi lékařské komory to naprosto nedochází, navíc o psychosomatice zřejmě v životě neslyšel. Zdraví fyzické (očkování) a psychické (zacházení s národem, restrikce) prostě je nutno vyvažovat, na což Lékařská komora jeho ústy zcela rezignovala. Takže je zde také možnost, že to dopadne tak, že budeme na základě zákona o povinném očkování proočkovaní všichni, ovšem na státních hranicích bude záhodno umístit nápisy „pozor, vstupujete do blázince, a to jen na vlastní nebezpečí“. Je to opravdu to, co jsme chtěli? No a mně šlo o to, aby se tou „ochranou“ nedemontovala společnost, a především právní řád, což se prostě ve velkém demontuje. Pohrdání právem ze strany moci výkonné nabylo zcela apokalyptických rozměrů a lze očekávat, že se bude masivně šířit do dalších oblastí života společnosti. To, co se děje/dělo z hlediska práva při prosazování anticovidových opatření, není žádné „selhání“ vlády, neb jak již vyplývá ze slovesného tvaru, slovo „selhání“ znamená, že se jedná o jednorázovou záležitost. Museli bychom použít průběhový čas, přičemž ten je vyloučen obsahem/významem slova. Selhat lze jednorázově, avšak „selhávání“ je prostě blbost. Stát a jeho právní řád se rozpadá SYSTÉMOVĚ, a to již řadu let a v řadě oblastí, ale protože se to vždy týkalo pouze malé skupiny osob, respektive jednotlivců (trestní právo – zejména úplně „urvané ze řetězu“ orgány činné v trestním řízení, jmenovitě policie a státní zastupitelství – či rodinné právo), tak to nebylo tak moc vidět. Protiprávnost a protiústavnost anticovidových opatření však dostala najednou masivní charakter a dotkla se prakticky všech osob ve státě. To je na jedné straně tragické, na druhou stranu to však zviditelnilo ten neskutečný problém, spočívající v rozpadu právního řádu, který se již zde léta střádá. Což by mohlo vést k zesílení snah o jeho řešení...

Na závěr bych se ještě chtěla vrátit k pojmu, který jsem se pokusila v pořadu uplatnit, totiž k právnímu pojmu „veřejné statky“. Použiji jednoduchou definici z wikipedie, která říká, že pro „veřejný statek“ je charakteristická:

• nedělitelnost spotřeby,

• nevyloučitelnost ze spotřeby

• nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele.

Jako právní pojem je „veřejný statek“ znám již od dob starověkého římského práva a v případě očkování, který jsem se pokusila uvést, to znamená, že kompletní proočkovaností obyvatelstva (obvykle se udává 90 – 95 %) se dosáhne ochrany i těch, kteří očkovaní nejsou. Pokud proočkovanost poklesne ještě níže, tak se začne choroba objevovat v nových ohniscích. Tohoto jsme svědky v posledních letech na příklad u spalniček, kde míra proočkovanosti dětské populace začala klesat. Jelikož máme proočkovanost asi 55 % obyvatel, je zřejmé, že očkování nesouží jako veřejný statek, tedy, že chrání pouze ty (a to do míry, do které je vakcína účinná), kteří se sami dali naočkovat, nikoho jiného. To, k čemu vláda snahou o povinné očkování směřuje, je dosažení nové kvality společnosti – vytvoření toho „veřejného statku“. Což ovšem „zapomněla“ vysvětlit. Těžko lze předpokládat, že občané znají pojem „veřejný statek“, a už vůbec neznají filosofický pojem, ze kterého tento „veřejný statek“ vychází, totiž pojem „společný statek“ = „společné dobro“ = „bonum communis“. Přitom „obecné dobro“ a jeho budování a ochrana je tím skutečným důvodem, proč existují politické autority a proč existuje stát. Ovšem jak vidět, z vlády ani z Lékařské komory se nikdo nezabývá starořímským právem, ba ani studiem filosofie, takže v podstatě ani oni sami nevědí, co dělají a proč. Že by se pak vůbec namáhali svým občanům, po kterých vyžadují naprosto neoprávněně slepou důvěru, něco vysvětlit, to je ani nenapadne.

Na závěr je nutno připomenout slova Karla Kryla:

„Politikům se nevěří – politici se kontrolují.“

Což hodlám v rámci svých slabých sil jednotlivce činit i nadále.