Posudek školitelky: Doc. PhDr.Tatiana Machalová, CSc.,

Posudek školitelky na disertační práci „Ochrana lidských práv“, autorky JUDr. Kláry A. Veselé-Samkové, doktorandky Katedry právní teorie Právnické fakulty MU v Brně

Hodnocení náročnosti tématu

Ochrana lidských práv patří ke tradičním právně filosofickým otázkám. Tento problém je již řadu let předmětem teoretického diskursu různých disciplín, a proto by se mohlo zdát, že je již vše řečeno a již není prostor pro nové tázání. Evropská unie, která učinila z otázky lidských práv smysl a cíl procesu integrace, však otevřeně předznamenává konec tradiční ochranářské strategie a požaduje jejich uskutečnění. To je nesporná výzva pro teoretické uchopení celého problému. Z tohoto hlediska se před autorkou otevřela možnost zpracovat velmi aktuální téma, které v podmínkách české právní filosofie a teorie čeká na hlubší reflexi. V podtitulu předložené práce je uvedeno, že jde o tematizaci problému ochrany lidských práv se zřetelem na jejich původ. Autorka tím dává najevo, že ve své práci chce sledovat jen tuto otázku a zabývat se analýzou původu lidských práv, doslova - jak uvádí - jejich fungováním, resp. jejich podílem na úspěšnosti „přežití“. Domnívá se, že tento problém je nutné podrobit analýze jak z hlediska jeho biologické podmíněnosti, tak z hlediska kulturní evoluce. Takto formulovaný problém je nesporně velmi zajímavý, ale zároveň s sebou přináší řadu závažných otázek. Zda a do jaké míry je metodicky přínosné podrobit problém lidských práv evoluční analýze? Zda se nedopustíme stejného redukcionismu, který autorka v prvních kapitolách práce kritizuje? Jaký význam má takový přístup pro strategii sledující jejich uskutečnění?

Hodnocení splnění cílů práce

Úvodem hodnocení předložené disertační práce považuji za nutné zdůraznit, že autorka si zvolila vlastní způsob zpracování tématu. Sama si navrhla osnovu práce a také způsob výkladu. Autorka práce je přesvědčena o správnosti zvolené cesty a nepřipouští žádnou kritiku, i v případech zjevného neporozumění nebo zjednodušení problému (viz např. neporozumění Rawlsova modelu na str. 47 apod.) Její rozhodnutí školitelka práce respektuje a to i navzdory tomu, že nesouhlasí s uvedeným způsobem zpracování celého tématu jak po obsahové, tak i a v řadě bodů po formální stránce.

Hodnocení teoretické částí práce

 Autorka rozdělila práci na dvě částí, kdy v první se pokouší o teoretickou analýzu problému, druhá část je věnována analýze konkrétních případů, které mají sloužit jako potvrzení správnosti teoretických vývodů. Jak již bylo uvedeno, teoretické zpracování problému autorka pojala ve velmi širokém záběru, kde se zamýšlí nad řadou zásadních právně teoretických a filosofických otázek od úvah o původu práva a normativních jevů vůbec, přes povahu právních norem, lidských práv nebo povahu trestání. Celý výklad je veden zajímavým a zvláštním rozvíjením jejich asociací, kdy při výkladu jednoho problému je schopna přejít do úplně jiných sfér jeho tematizace a zase opět se vrátit nějakou oklikou zpátky nebo jej zakotvit zase v úplně jiné oblasti. Takže se kromě jiného v práci dovídáme například jaké je geocentrické chápaní evoluce a také jaký je vztah mezi biologickou evolucí a entropií. Bez těchto souvislostí by podle autorky nebylo možné vysvětlit původ regulátorů chování. Tímto způsobem rozvíjení různých asociací se dostává k pokusu o aplikaci teorie memů na právní řád nebo dospívá k tvrzení o fraktalovité struktuře právní normy. Praktická část práce je zaměřena na rozbor případových studií, kterými se autorka zabývala ve své advokátní praxi. Jedná se o případy související s otázkou práva otců podílet se na péči a výchově dětí i po rozpadu rodiny. Druhý případ je pak věnován otázce vlastnických práv, které se staly centrálním problémem při narovnávání restitučních nároků. Autorka tyto případy rozebírá velmi podrobně a v závěru se vždy pokouší o jejich interpretaci z biologicko-evolučního hlediska. Z tohoto pohledu se zamýšlí nad aspekty otcovství a v druhém případu se snaží prokázat biologické kořeny vlastnického práva.

Hodnocení formálního zpracování práce

Podobně jako je netradičně a svérázně zpracován obsah práce, tak je i netradičně v této práci přistoupeno k její formální úpravě. Školitelka měla k dispozici exemplář práce, který především v prvních částech vykazuje určité nezvládnutí zpracování poznámek a odkazů, kdy některé poznámky chybí, např. poznámka č. 16 , nebo v textu jsou nestandartně uvedeny dva odkazy naráz (17, 18,) a jejich uvedení pod čarou se nachází na dvou různých stranách. Určité rozpaky pak vyvolává poznámka č. 32, která následuje za poznámkou 30 na str. 25, ale váže se k textu, který je uveden až na str. 28, také chybí poznámka 33, atd. Poznámky jsou uváděny velmi nepřehledným a nejednotným způsobem. Také některé poznámky, resp. to co by mělo být předmětem poznámky, zůstalo v textu, jako např. na str. 51. V posledním odstavci jsou informace, které svým charakterem patří do poznámky. Tento způsob vedení poznámek by ve vědecké práci neměl nastat.

Celkové hodnocení práce

Předložená práce svým obsahem i formálním zpracováním je na hranici uznání. Nicméně školitelka práce se domnívá, že by autorka měla dostat prostor k obhajobě svých názorů a to i navzdory tomu, nebo právě proto, že celé zpracování tématu považuje školitelka nejen za nepřesvědčivé, ale také velmi sporné.

V Brně 25.3. 2008

Posudek zpracovala Doc. PhDr.Tatiana Machalová, CSc.,