Smíte stále bydlet v matčině bytě?

Možná že ano. A to i navzdory tomu, že se vás její druh po její smrti snaží vyšachovat ze hry. 

"Odjela jsem na delší dobu pracovně do zahraničí. Vrátila jsem se, až když mi volali příbuzní, že mi zemřela maminka. Doma jsem v matčině bytě našla jejího přítele, který mi s úsměvem sdělil, že pokud chci byt užívat, uvolní mi ho za menší odstupné, dejme tomu za tři sta tisíc. Má vůbec ten muž na maminčin byt nárok?" 

Jít s problémy rovnou k právníkovi v našem státě ještě příliš nezdomácnělo. K těmto tvorům, kteří se živí prodejem informací, se většina lidí uchyluje až v okamžiku, kdy zklame rodinná porada, samostudium, zkušenosti kolegyně ze zaměstnání či zaručené rady od tetičky z Přeštic. Když pak zhroucený ,jedinec rozvine chaotickou síť svých potíží, často se právník cítí jako lékař, ke kterému se pacient s rakovinou dostaví až ve stadiu pokročilých metastáz. Přitom na téma dědictví toho bylo řečeno už tolik, a navíc existuje spousta kanceláří, kde si s vámi o vašich potížích ochotně popovídají. Znalost alespoň základních pravidel vám podstatně usnadní život v době, kdy ztratíte někoho blízkého.

Pokud byl byt, ve kterém vaše matka žila, v jejím osobním nebo družstevním vlastnictví, získáte ho, jestliže jste její dědičkou. Dcera - i zletilá - neopomenutelnou dědičkou je, ovšem dědicem je i ten, kdo se zemřelou vedl po dobu nejméně jednoho roku společnou domácnost. Ve vašem případě a v případě druha zemřelé matky záleží na majetkovém vypořádání. Skutečnost, že se jeden z vás stane majitelem předmětného bytu, ale nemusí nutně znamenat, že tam ten druhý automaticky ztrácí právo na bydlení. Pokud se nedohodnete, musí se majitel bytu domáhat odchodu druhého žalobou na vyklizení předmětného bytu. Soud určí, zda ten, kdo nemá nárok v bytě bydlet, jej musí vyklidit bez náhrady, či ten, kdo byt získal pro sebe, bude muset tomu druhému nějaké jiné bydlení zajistit.

Podstatně jednodušší je situace u bytů nájemních, kde o dalším nájemníkovi bytu rozhoduje splnění podmínek přechodu nájmu bytu. Váš pobyt v cizině by měl vliv na další nájem bytu pouze v případě, že jste se do ciziny odstěhovala trvale (například se tam vdala) a Ize usoudit, že jste s matkou již nehodlala žít ve společné domácnosti. Pokud jste ale odjela jenom dočasně, třeba kvůli studiu nebo práci, nejednalo se podle zákona o trvalé opuštění domácnosti. Jestliže nemáte jiný vlastní byt, čímž splňujete i druhou podmínku přechodu nájmu bytu, stáváte se nájemkyní bytu dnem úmrtí své matky. Ze zákona. A matčin druh? Jestliže s vaší zesnulou matkou žil déle než tři roky ve společné domácnosti, má nárok na společný nájem bytu společně s vámi. Pokud spolu žili méně než tři roky, druh vaší matky nárok na další užívání bytu nemá a vy se můžete domáhat jeho vyklizení cestou žaloby - a soud vám tentokrát patrně ani neuloží povinnost zabezpečit odpůrci náhradní byt. Moje rada je tedy jasná: na tři sta tisíc či na jakoukoli jinou částku ať bývalý maminčin přítel rychle zapomene. Postačí, když vynaložíte jen pouhý zlomek této částky, aby se vám dostalo kvalifikované rady a pomoci. Nechat si poradit je sice luxus, ale nemůžete na něm prodělat.