Máte zdravotní problémy?

Poraďte se s důvěryhodným advokátem!

Když jsme v jedné z právních rubrik uveřejnili stať o právu a zdravotnictví, netušili jsme, kolik žen se na nás bude obracet se svými dotazy. Proto se k tomuto tématu znovu vracíme a jistě ne naposledy.

Dotaz: Se svými zdravotními potížemi navštívil můj devětapadesátiletý otec lékařku, jež ordinovala v náhradních prostorách, protože její ordinace procházela rekonstrukcí. Lékařka si nechala potíže popsat a otce odmítla ošetřit (šlo o vyšetření rekta) s tím, že v této náhradní ordinaci nelze vyšetření provést. Dva dny poté odvezla otce pohotovost v kritickém stavu přímo na operační sál. Poté, co se probral z narkózy, prohlásil, že teď už chápe, proč se v naší vesnici dožívají muži průměrného věku šedesáti let. Protože mám poněkud slabší smysl pro humor než můj otec, zajímalo by mě, jak a jestli vůbec můžeme zmíněnou praktickou lékařku volat k zodpovědnosti.

Odpověď: Váš otec měl v každém případě právo na plnohodnotné vyšetření. Z hlediska ustanovení § 16 zdravotního řádu musí lékař přijmout pacienta ze svého spádového území (to je ta vaše vesnice), a pokud si pacient stěžuje na konkrétní obtíže, je lékař povinen provést veškerá vyšetření. Pokud je nemůže provést z technických důvodů (či alespoň to tvrdí), je povinen zajistit "svému" pacientovi, který je u něj v řádné péči, lékařské vyšetření jiným zdravotnickým zařízením, případně odborným pracovištěm, a to ve smyslu ustanovení § 20 zdravotního řádu. V případě vašeho otce je velmi pravděpodobné, že postup dotyčné lékařky by byl hodnocen jako "non lege artis", případně jí hrozí i stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Být na vašem místě, obrátím se se stížností na lékařskou komoru či na okresní úřad ke zdravotnímu radovi. Jestliže by se prokázal trestný čin lékařky, měl by váš otec právo na náhradu škody.

Dotaz: Moje lékařka je milá a nikdy jsem neměla důvod ke stížnostem. Před nějakou dobou jsem měla podezření na lymskou boreliózu. Lékařka udělala test s negativním výsledkem. Potíže ale neustupovaly, a proto jsem se po půl roce rozhodla znovu požádat o další testy. Lékařka je odmítla s tím, že nejsou nutné, když první byl negativní. Ted' jsem zjistila, že jsem těhotná, a následná vyšetření ukázala, že jsem opravdu přechodila lymskou boreliózu. Jak se zachovat, když chci vyšetření, které mi lékařka odmítá provést?  

Odpověď: Samotný průběh léčení vaší nemoci svědčí o tom, že vaše lékařka zanedbala povinnou péči, neboť jestliže jste cítila přetrvávající obtíže, měla usilovat o stanovení diagnózy, a to bez ohledu na vaše vlastní hodnocení choroby. Předpokládám, že tak, jako každý advokát je zatížen určitým množstvím "notorických sudičů či stěžovatelů", i každý lékař má své procento hypochondrů, které důvěrně zná a ví, jak s nimi naložit. I při jejich ošetřování však musí pečlivě dbát na to, aby měl svůj postup vždy perfektně popsán a zdokumentován. Hypochondrie však není vaším případem, a proto bych se na to, že vám lékařka odmítla provést určitá vyšetření, podívala ze dvou hledisek. To první je jednoduché a nemá s právem mnoho společného. Každý pacient je oprávněn kdykoliv lékaře změnit. Jestliže jste tedy pojala ke své lékařce nedůvěru (a to jste asi měla, vždyť' jste si své potíže jistě nevymyslela), měla jste prostě lékaře změnit a požádat o nové vyšetření. Z čistě právně puristického hlediska, které můžeme považovat za onen druhý aspekt řešení vašeho problému, si můžete na její postup stěžovat opět na výše uvedených místech.

Dotaz: Nechala jsem si implantovat pod kůži antikoncepční tyčinku Norplant od finského výrobce. Zakoupila jsem ji v ordinaci, kde mi byla ihned zavedena. Za oboje jsem celkem zaplatila částku 7360 Kč. Na návodu je uvedeno, že nepravidelnosti v krvácení, které mohou nastat, se zpravidla upraví po prvních třech až šesti měsících. Já však již více než rok krvácím. Stále jsem doufala, že se situace urovná, ale nyní si nechám tyčinku vyndat a budu požadovat peníze zpět. Nevím ale od koho: od lékaře, kterému jsem zaplatila?  

Odpověď: Abyste měla šanci uspět, musela byste prokázat, že došlo k nějakému zavinění nebo nedbalosti. Například, že v době zavedení byla tyčinka již prošlá nebo že lékař provedl zákrok neodborně. Problém totiž spočívá v oněch slůvcích, že potíže "mohou" nastat a že se "zpravidla" upraví do tří až šesti měsíců. Právě touto formulací se výrobce chrání před tím, k čemu zřejmě došlo ve vašem případě; že totiž tělo, potvora jedna, si někdy dělá, co chce, a vůbec se neřídí přiloženými návody. Právo - ba dokonce ani zákon - potom nemá ani radu, ani pomoc.