blog.aktualne.cz

Byli jsme vyzváni našim blogvedúcim, bychom se vyjátřili k začátku nového školního roku. Co k němu řídi?? Že moje dítě se TEŠÍ do školy (ano, do té soukromé školy pro nadané děti, o níž jsem nevěděla, zda dceru do ní přihlásit či nikoliv tak, jak jsem popsala ve svém loňském článku "V září škola září".) Těší se nikoliv jen na kamarády a učitelky, těší se na učení. Problémy se školstvím však zůstávají - když kvůli ničemu jinému tak pro to, že se vnucuje otázka, co po páté třídě, kdy její škola končí. Osmiletá gymnázia zdaleka nejsou tak ideální, jak se na první pohled jeví a projevuje se i řada dalších otázek. Povzbudivé je, že problémy se školstvím jsou na zeměkouli všude (ejhle, další projev globalizace). O problémech trochu jiného druhu hovoří kráááásný z dalších putovních e-mailů, které mi v poslední době zahltily schránku. Užijte si jej taky!

Teplá místečka komentátorů amerických prezidentských voleb již sice jsou na tomto blogu definitivně obsazena, ale i tak mi to nedá, abych si nepřišprtla..... Zvláště poté, co McCain si na post viceprezidenta vybral aljašskou guvernérku Sarah Palinovou. Po tomto kroku som zmätená ako včela na jar...... Nebylo by na čase se třeba přestat koukat, kdo je černej, kdo je ženská, kolik komu je, kdo je bílej a kdo chlap a začít se koukat na to, kdo má jaké názory?? Tož to bych navrhovala pro paní kandidátku připsat jeden bodík. Se všemi jejími názory rozhodně nesouhlasím, leč nemohu se zbavit dojmu, že mají jednu zcela nepopiratelnou vlastnost: jeví se alespoň odtud, z louže české, býti stále stejné..... což by se u nás skutečně stát nemohlo. Inu, proto taky nejsme Amerika, že áno.......
Další možností by bylo zachovat se dle níže uvedeného textu, který ke mně doputoval z obou stran louže. Taky to není návrh k zahození..... Jen jako předstupeň bych ještě navrhla zvážit možnost v Británii zavést Euro, to pak rovněž v USA a možná by bylo po finanční kryse. Jo..... a taky pléduju za sjednocení elektrických zásuvek. Tyhle rozdíly mne skutečně iritují

Narážky padly pod několika mými blogy, ale u toho posledního o osmašedesátém se prostor diskusí zaplevelil na dané téma úplně: mám seknout s právničinou a začít psát. Jen nějaké trefné téma, napsal Runcaje, a jsem v balíku. Nevím, jestli tím náhodou neprofláknul svoji pravou identitu, totiž že je Václav Kadlec, ředitel nakladatelství Computer Press, který mne k literárním nemravnostem rovněž ponouká, honoráře navyšuje, priority slibuje…..

Znáte tu hru na sochy?? Zavolá se „štronzo“ a nikdo se nesmí pohnout. V rádiu řekli štronzo. Nikdo se už nepohnul…..

Seznamte se s našimi blogery - Klára Veselá Samková na centrum.cz

(aneb jak medvěd zbuzeroval lesní zvířátka) Advokacie se dá provozovat různým způsobem. Obvykle se tak činí výdělečně a osoby neplatící jsou odehnávány od prahů advokátních kanceláří. Též se tak za účelem obživy snažím činit, ale přesto mi Osud posílá do cesty případy, kdy prostě jenom polknu, zasednu ke strojům a po penězích se neptám. On to někdy někdo zaplatí…. Třeba Pán Bůh….
(viz též http://www.blisty.cz/art/41595.html)

Pan ministr Svoboda se ve svých vyjádření velmi pohoršoval, jak je možné, jsou jednání u soudu veřejná. Je třeba říci: jak která…. Někdy se prostě stane, že některá osoba – zde na příklad JUDr. Pavlová, ředitelka Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí, rozhodne, že se jí veřejnost v jednací síni nehodí.

s lítosí musím konstatovat, že Gipsy se svým načunkováním se je lepší. I já jsem však pod tlakem posledních dnů obohatila český jazyk slovem, který si zde dovoluji p.t. čtenářstvu představit. Je jím slovo "obveseckovat se".

Females in front Facts | About us | Tell a friend | Home

Konečně jsem se odhalila. Jsem totiž skutečně feministka.
Alergická feministka. Alergická na hloupost, ješitnost, nafoukanost, vládychtivost. Povětšinou to vlastnosti mužské. Ne že by ženy také neměly špatné vlastnosti, ale prostě těchto mužských vlastností už mám jaxi plné zuby.
Když jsem si pročítala nejdříve "Evropskou ústavu", posléze Lisabonskou smlouvu, měla jsem - kromě hory logických a právních argumentů, vršených oběma stranami - pocit, že je někde něco blbě. Už vím co. Říká se tomu rozpor mezi slovy a činy. Konečně vím, proč (kdyby se ovšem někdo ptal MĚ, což zásadně nehrozí) proč bych JÁ pro Lisabonskou smlouvu ruku nezvedla. Pokud chcete větět i vy proč ne, klikněte níže....

http://www.femalesinfront.eu/default.asp?view=front〈=gb

Ve středu slavil můj táta šestasedmdesát, což přivodilo členům jeho rodiny četné vrásky: co dát za dárek člověku, jehož jedinou vášní je práce a který, dle vlastních slov, nic nepotřebuje a nic nechce, protože „jsou to všechno krámy?“ Existuje však jedna věc, která sice není dar, ale kterou by si táta zasloužil: veřejné ocenění své práce formou vyznamenání. Protože metály nerozdávám já, ale pan prezident, nezbývá mi, než o ni pro tatínka dopsat, což tímto činím. A protože pléduji pro průhlednost vztahů i argumentů, předkládám svůj návrh i širšímu publiku.