ESLP

Peníze pro Baťu? - Po očištění svého jména žádá rodina odškodnění za znárodněný majetek

Tomáš Baťa si stěžuje na Česko ve Štrasburku. Továrny vrátit nechce, jde mu o odškodné za podniky zabavené při poválečném znárodnění. Stejně mohou postupovat i další lidé.
PRAHA Továrna Svit ve Zlíně, dům na Václavském náměstí v Praze nebo koželužny v Otrokovicích.
To všechno patřilo před válkou rodině Baťů. Pak domy a továrny sebral stát. Na tom se zřejmě nezmění nic ani v budoucnosti. Přesto Česku hrozí, že zaplatí miliardy. Tomáš Baťa usiluje o napravení křivdy už léta. Nedávno naznačil, že mu nejde o návrat továren, ale o vyplacení odškodného. Na kolik miliard by to stát přišlo, lze jen hádat.
S realitou mohou být Češi konfrontováni velmi brzy. Tomáš Baťa totiž předloni podal na Česko stížnost ve Štrasburku a nyní čeká, zda ji Evropský soud přijme a bude se jí zabývat.
Podobně jako Baťa by přitom mohli postupovat i další podnikatelé, kteří přišli během poválečného znárodnění o majetek. "Tomáš Baťa je v tomto ohledu nejdál. Ostatní se mohou řídit podle něj. Odhaduji, že znárodněno mohlo být po válce 50 až 100 tisíc podniků," říká advokátka Klára Veselá Samková, zastupující několik klientů, kteří přišli po válce o majetek. To by pro Česko zřejmě znamenalo mnohamiliardovou ztrátu. Advokátka dává Baťovi velkou šanci. "V Benešových dekretech je napsáno, že se znárodňuje za náhradu. Nikdo už ale nevypracoval prováděcí předpisy, jak to konkrétně zařídit," vysvětluje Veselá-Samková. Podle ní stát Baťu a další podnikatele poškodil, když jim za zabavený majetek nedal náhradu.
Odborník na ústavní právo Vladimír Balaš považuje takovou právní konstrukci za realistickou, připomíná ale, že Štrasburk nemusí případ vůbec řešit. "Je tady otázka, zda to neodmítne pro nedostatek pravomoci. Je to věc, která se stala předtím, než se Česká republika stala smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech," říká Balaš. Baťa by ale podle něj měl nejdříve vyčerpat všechny možnosti u českých soudů. Za možnou považuje i mimosoudní dohodu mezi rodinou a Českem.
Skeptický je bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. "Úplně konkrétní odpověď vám nedám. Vidím to spíše skepticky. V žádném případě není šance získat plnou náhradu," myslí si Klokočka.
Kdy se bude Evropský soud (ES) zabývat Baťovou stížností, není jasné. "Stížnost byla podána, ale zatím o její přijatelnosti rozhodnuto nebylo. Osobně se domnívám, že soud zohlední věk pana Bati a bude rozhodovat relativně brzo," řekl LN Vít Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování Česka u ES.
Jestli se Baťové obrátí i na české soudy, je otázka. "Pan Baťa bude nyní jednat o tom, co je třeba udělat. O žalobě nebo podobném kroku se zatím rozhodně nemluvilo," říká mediální zástupce Tomáše Bati Jindřich Lacko.
Vše komplikují vztahy v obuvnické rodině. Ani odborníci se totiž neshodnou, jestli by měl o znárodněný majetek žádat Tomáš Baťa, nebo potomci jeho strýce Jana Antonína. Právě jemu byl majetek po válce, jakožto kolaborantovi, zabaven. Jan Antonín byl ale nedávno rehabilitován. Po válce ho totiž národní soud označil za kolaboranta ryze účelově.

Foto popis: Mladý Tomáš Baťa se strýcem Janem Antonínem krátce po pohřbu svého otce Tomáše, tragicky zahynuvšího při leteckém neštěstí v roce 1932. Na základě poslední vůle přezal vedení celé firmy Jan Antonín. Po válce spolu vedli dlouholetý soudní spor o vlastnictví zahraničních poboček společnosti Baťa, který Jan Antonín po 15 letech vzdal.
Foto popis: Firmu Baťa založili v roce 1894 sourozenci Anna, Tomáš a Jan A. Baťovi. V roce 1908 se stal jediným majitelem Tomáš.

EURO: Zastupujete u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku přibližně 4500 subjektů, které se domáhají odškodnění na ČR kvůli přetrvávající regulaci nájemného. Proč je dle vás pro žalující stranu kromě finanční stránky tento problém tak citlivou záležitostí?

KLÁRA SAMKOVÁ: Soud o odškodnění za regulaci nájemného zřejmě nadržuje státu 

Tomáš Baťa mladší, syn zakladatele obuvnického impéria, žaluje Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Žalobu podal již před více než třemi lety. Dle informací týdeníku EURO by se měla věc projednávat v dohledné době. Baťa chce, aby soud rozhodl o platnosti Benešových dekretů a také o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovily dekrety, ale nikdy nebyly vypracovány prováděcí předpisy. " Když se potvrdí, že dekrety platí, platí i povinnost státu vydat k nim prováděcí předpisy, které určí, jakým způsobem má být provedena náhrada za znárodněný majetek, a všichni ti, jimž byl na jejich základě znárodněn majetek, budou mít právo na odškodnění," tvrdí advokátka Klára Veselá- Samková. Dodává, že tato povinnost státu není promlčena. " Všechny dosavadní vlády zametaly problém pod koberec. Bude- li stát muset kompenzaci zaplatit, budeme blízko státního bankrotu," domnívá se Veselá- Samková. Vedle Bati se prý na Evropský soud pro lidská práva obrátili ještě další potomci podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a jimž nikdy nebyla vyplacena náhrada. Některé z nich advokátka sama zastupuje. Veselá- Samková navíc upozorňuje, že Evropský soud pro lidská práva již rozhodoval v podobné kauze, která se též týkala odškodnění za znárodněné jmění. Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, který musel zanechat při posunutí hranic Polska ve prospěch SSSR po 2. světové válce. Evropský soud mu dal za pravdu. Poláci byli odsouzeni k náhradě. Dle dostupných informací, které má Česká republika k dispozici, je v kauze Tomáše Bati mladšího jedním z argumentů české vlády, že stoprocentním majitelem akciové společnosti Baťa byl nevlastní bratr zakladatele Jan Antonín Baťa, a nikoliv žalující Tomáš Baťa mladší. Jan Antonín byl v roce 1947 Národním soudem uznán vinným za poškozování zájmů republiky a jeho majetek propadl státu. Rozsudek zrušil teprve nedávno Pražský městský soud. Řada právníků včetně Veselé- Samkové upozorňuje, že obdobné rozsudky padaly s vysokou pravděpodobností účelově, právě aby se stát dostal k majetku odsouzených. S některými dalšími vlastníky se stát vypořádal již přímo v zákoně. Například v srpnu 1947 byl přijat takzvaný Zákon Schwarzenberg, který zabavil veškerý majetek primogeniturní větve Schwarzenbergů v jižních Čechách. Přijetí tohoto zákona bylo rovněž politicky zdůvodňováno kolaborací tehdy panujícího knížete s nacisty, pro niž ovšem nebyl nikdy nalezen jediný důkaz.

Evropský soud pro lidská práva požádal českou vládu, aby se vyjádřila k odůvodněnosti stížností vlastníků domů a bytů. Ti si stěžují na omezování vlastnických práv kvůli regulaci nájemného.

Moderátor (Daniela Písařovicová):

PRAHA - Polsko se s majitelkou domu Marií Hutten - Czapskou nedohodlo na náhradě škody, která majitelce vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdělila to advokátka Klára Veselá - Samková, zastupující v České republice Občanské sdružení majitelů domů (OSMD).

Žalobu na stát podaly ve Štrasburku také čeští majitelé domů a požadují od něho 50 miliard korun. »Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě,« řekla Samková. Podle ní budou nynější závěry soudu pravděpodobně aplikovatelné na ČR. Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006 o tom, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém bydlí nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení - tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodli o náhradě skutečné škody, která na základě regulace nájemného opravdu vznikla. Skutečnou škodou je rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. Evropský soud podle předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí majitelům z ČR symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Šimeček přitom doufá, že u první soudní instance bude symbolické odškodnění činit 10 000 eur (290 000 korun) pro každého českého majitele. Přitom ČR žaluje 5000 majitelů domů. Šimeček se kojí nadějí, že pokud se majitelé domů s českým státem po prvním rozhodnutí soudu nedohodnou na vyplacení škody, soud tuto škodu určí ve svém druhém verdiktu. Ministerstvo ČR pro místní rozvoj se nyní zabývá tím, jak stanovit podklady pro budoucí vyčíslení případné kompenzace. Ke stejnému cíli se ubírá také pracovní skupina zástupců ministerstev financí a spravedlnosti, Kancelář vládního zmocněnce, poslanci a senátoři. Do skupiny je navrženo také přizvání ombudsmana Otakara Motejla.

Polsko se nedohodlo s majitelkou domu Marií Hutten-Czapskou na náhradě škody, která jí vznikla regulací nájemného. Další postup teď závisí na Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Informovala o tom advokátka Klára Veselá-Samková, která v ČR zastupuje Občanské sdružení majitelů domů (OSMD). Žalobu na stát podalo ve Štrasburku také na pět tisíc českých majitelů domů, kteří požadují 50 miliard korun.
"Obě strany informovaly soud, že pro rozdílnost postojů a naprostý nepoměr mezi požadavky majitelky a nabídkou Polska nedošlo k dohodě," uvedla Samková. Závěry soudu budou podle Samkové pravděpodobně aplikovatelné i na Českou republiku.
Štrasburský soud rozhodl v polovině roku 2006, že Polsko je povinno zaplatit majitelce domu, ve kterém jsou nájemníci s regulovaným nájemným, 30 000 eur (840 000 korun) jako náhradu nemajetkové újmy a 22 500 eur (630 000 korun) jako náhradu nákladů řízení, což je tzv. symbolické odškodné. Dále soud uložil majitelce domu a polskému státu, aby se během šesti měsíců dohodly o náhradě skutečné škody. Skutečná škoda je podle Czapské rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným. U českých majitelů Evropský soud podle dřívějšího vyjádření předsedy OSMD Tomislava Šimečka zřejmě přiřkne v prvním rozhodnutí symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu. Symbolické odškodnění u první instance štrasburského soudu podle Šimečka bude činit 10 000 eur (290 000 Kč) pro každého majitele.
Pokud se majitelé domů se státem nedohodnou na vyplacení škody, soud náhradu podle Šimečka stanoví ve druhém rozhodnutí. "Skutečná škoda všech majitelů domů je 175 miliard korun, soud však obvykle přiznává maximálně třetinovou částku, takže majitelé budou po státu požadovat 50 miliard korun a tato částka bude rozdělena mezi všechny majitele domů, i pro ty, kteří se k žalobě nepřipojili," dodal Šimeček.

PRAHA - Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jen jednoletá a platila již od roku 2008. Samková to ve středu uvedla v Praze
Samková dále řekla, že na základě podkladů společnosti Patria Finance ti vlastníci domů, kteří si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, požadují po státu náhradu škod ve výši 33,75 miliardy korun.
Dříve operovali s částkou 50 miliard korun. Kromě toho majitelé požadují nemajetkovou újmu celkem 40 miliónů eur (1,12 miliardy korun).

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, nesouhlasí s tím, že by byla možná dvouletá výpovědní lhůta nájemníkovi ze strany pronajímatele bez udání důvodu až od roku 2010. Takový je přitom návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR).