Obchod se ženami má i lákavé podoby

Jste svobodná? Jste svobodná matka? To byste nevěřila, jak báječný byznys si můžete dopřát!

"Myslíte si, že už ho potom neuvidíte? Tak to se můžete pořádně splést!"

Já vím, ženě vaší úrovně by se to nemohlo stát. Ale dejme tomu, že se stane... Přijde za vámi muž nebo žena s báječnou obchodní nabídkou. Jste přece svobodná, váš partner tolerantní (a koneckonců nemusí nic vědět), tak proč si nepřijít navíc k několika desítkám tisíc? Stačí zajít na radnici ("Svědky, slečno, dodáme, nemusíte se bát, víckrát je neuvidíte... ") a říci své sladké ano... Odměnu inkasujete v hotovostí na místě. Před "sňatkem" zajdete na policii s tím, že jste ztratila občanský průkaz, a než vám bude platit nový, tak se zase rozvedete, nikdo na nic ani nepřijde... Začnete kroutit hlavou: "Ale co z toho ten chlap, kterého si vezmu, bude mít?" Co tedy: Vznikne mu prakticky automaticky nárok na trvalý pobyt v České republice. Mimochodem, podle nyní platného devizového zákona je například možnost koupě nemovitosti vázána nikoli na české státní občanství kupce, ale právě na skutečnost, že mu byl v ČR přiznán trvalý pobyt! Trvalý pobyt na našem území a manželství s Češkou dále znamenají, že dotyčného prakticky nelze vyhostit z České republiky, i kdyby spáchal závažný trestný čin. Šikovný advokát totiž okamžitě začne poukazovat na ustanovení článku 8 mezinárodní úmluvy o základních lidských právech a svobodách, kde je upraveno a garantováno právo na rodinný život. Cizinci, který se u nás, byť fiktivně, oženil, rovněž vznikne právo požádat si o české státní občanství. Vzhledem k naší šanci na brzký vstup do EU už stojí za to podstrčit nějaký ten peníz  i méně sličné nevěstě! Ještě výhodnější (pochopitelně pro cizince) je, když si dotyčnou nemusí ani vzít. Jedná-li se o svobodnou matku, stačí, aby matka i dotyčný cizinec ve smyslu ust. § 52 odst. 1 učinili prohlášení před matričním úřadem, že tento muž je otcem dítěte. Vůbec nevadí, že prohlášení je na první pohled zjevně nepravdivé. Podívejme se ale na odvrácenou tvář této "obchodní"` transakce, která může také skončit naprostou tragédií. Především: sňatkem vzniká ze zákona společné jmění manželů. To znamená nejen majetek, ale také dluhy - viz ustanovení § 143 odst. 1 písm. b občanského zákoníku -, které vznikly za existence manželství. A není rozhodující, který z manželů je "nasekal"...

Nemohu tady nevzpomenout citátu z klasika českého humoru o tom, že "...nechci slevu zadarmo"; takzvaně společné dluhy totiž pochopitelně mohou mnohonásobně převážit částku, kterou šťastná nevěsta obdržela. Uzavřením manželství také automaticky vzniká společný nájem bytu manžely a tím pádem i neoddiskuto­vatelné právo byt' i formálně pojatého chotě bydlet v nevěstině bytě. Pokud se svatosvatě dušuje, že tak neučiní, lze pouze podotknout, že podle českého právního řádu se nikdo nemůže vzdát svých práv předem. Stejně tak vzniká dotyčnému případné právo na poskytnutí výživy druhým manželem a tak podobně... Ostatně i když se dotyčný cizinec v bytě "manželky" či matky "svého" dítěte neusídlí, nastává zde dnem uzavření sňatku či prohlášení "otce" o otcovství jiná potíž: pokud společnou domácnost oficiálně sdílí byt' jen jedna osoba bez oprávnění k trvalému pobytu na území ČR, celá rodina ztrácí právo na sociální podporu. I když je trvalý pobyt žádoucím cílem dotyčného, než se vše vyřídí, může sociálně slabá rodina v mezidobí takřka zajít hlady...

O tomto narůstajícím obchodu se sňatky, které uzavírají většinou sociálně hůře postavené ženy (případy fiktivních sňatků cizinek s našinci jsou nepoměrně řidší), ví málokdo. Toto zneužívání žen stále dovolují mezery v legi­slativě a mizivá informovanost o právních a faktických důsledcích podobných kroků.