Čeština
EnglishJustice za to střelce potrestala čtyřmi lety i přesto, že podle Nejvyššího státního zastupitelství střílel muž v rámci nutné obrany, protože neměl žádné tušení, že se do jeho domu nedobývají zločinci, ale policisté. To ostatně ani nemohl tušit, protože nebyl v té době za nic stíhán a o tom, že je v hledáčku policie, vůbec nevěděl.
Spravedlnosti se nyní snaží Bojku dovolat u Ústavního soudu, který o jeho stížnosti rozhodne ve čtvrtek.
Rodina má trauma
U muže, který v Česku žije bez jakýchkoli konfliktů se zákonem už 25 let, provedli policisté razii v souvislosti s vyšetřováním případu, který se ale Bojku nijak netýkal, nebyl veden ani jako podezřelý, ani jako svědek. Policisté ho nevyslechli ani ho nevyzvali, aby něco vydal. Při samotné prohlídce pak také nic nenašli.
„Domovní prohlídka byla provedena velice agresivně, policisté použili beranidlo, přitom měli nejprve muže vyzvat, aby jim dobrovolně otevřel, a teprve poté měli použít prostředky k násilnému vniknutí,“ řekla Právu advokátka Skendera Bojku Klára Samková.
„Muž vyděšený údery na dveře a ve strachu o život svůj i své rodiny vzal legálně drženou zbraň, přes dveře zavolal, že má zbraň, čímž se snažil ,lupiče‘ vystrašit, načež varovně vystřelil skrz dveře,“ dodala. Poznamenala, že vše se odehrálo velmi rychle, během pouhých patnácti vteřin.
"Pokud se neznámé osoby snažily vniknout do obydlí obviněného, měl tento právo považovat takové jednání za porušování domovní svobody." - nejvyšší státní zástupce
Podle ústavní stížnosti se prohlídka uskutečnila natolik surovým způsobem, že způsobila trauma celé rodině, v osudnou chvíli se nacházely v domě i tři děti, nejmladšímu byly dva roky. Krajský soud v Praze potrestal Bojku za pokus o vraždu pěti lety vězení, odvolací Vrchní soud pak trest o rok snížil.
Přestože muž tvrdil, že se jen rozespalý a vyděšený bránil z jeho pohledu neznámým útočníkům, soudy jeho námitky smetly ze stolu, každý z jiného důvodu.
Krajský soud tvrdil, že obrana byla zjevně nepřiměřená, Vrchní soud tvrdil, že nešlo o nepřiměřenou obranu, ale o obranu předčasnou.
Nutná obrana
„Pokud se neznámé osoby snažily vniknout do obydlí obviněného, měl tento právo považovat takové jednání za porušování domovní svobody,“ řekl nejvyšší státní zástupce.
„Pokusy o vyražení dveří směřující k vniknutí do obydlí jiného nemohou být kvalifikovány jako příprava, ale již jako pokus zmiňovaného přečinu. K naplnění podmínek nutné obrany přitom postačí právě pouhá hrozba útoku a není třeba, aby útok již probíhal,“ podpořil dovolání odsouzeného Bojku.
Podle něj by justice měla muže osvobodit, protože žádný trestný čin nespáchal.
Nejvyšší soud ale dovolání odmítl s tím, že když se do domu dobývají neznámé osoby, je potřeba počkat na to, co se vlastně děje, a ne se rovnou bránit. Navíc podle stížnosti rozhodl dříve, než stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství poslal advokátce.
„Událost zásadním způsobem proměnila život odsouzeného a způsobila trauma jemu i jeho rodině. Klient se stal bezdůvodně obětí protiprávního jednání ze strany policie a namísto poskytnutí patřičné ochrany ze strany státu se mu ‚dostalo‘ odsouzení za trestný čin vraždy, kterou nespáchal a spáchat evidentně nehodlal,“ dodala Samková.
