Drahá Polyxeno, prababičko oposmluv a krotitelko mužského ega

Publikováno na serveru finmag.cz dne 26. 1. 2011 http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/draha-polyxeno-prababicko-oposmluv-a-krotitelko-muzskeho-ega/
KLÁRA SAMKOVÁ
Píše se dvacáté první století, v zemích Koruny české ale stále rozhodují výhradně ješitní páni, tedy muži. Stejně jako třeba před čtyřmi sty lety hrají svoje klukovské hry, při kterých lehkovážně sázejí a prohrávají osudy a majetky lidí: tu něco vyvlastníme, tady retroaktivně zdaníme, tu sociálně zaexperimentujeme. Z historie se zdá, že je marné chovat naději, že se v tomhle muži někdy změní. Také z ní však vidíme, co s nimi už před čtyřmi sty lety dokázala šikovná ženská. Otázka je nasnadě: co dokáže šikovná ženská dnes?

Vysoce urozené paní, Polyxeně, z Boží milosti kněžně z Lobkovic, rozené z Pernštejna, paní na Roudnici nad Labem.

Drahá Polyxeno,
píšu Ti se smutkem v duši, avšak s nadějí, protože Ty jsi jediná žena, která mi může ulevit v mém trápení a pomoci zanalyzovat dnešní situaci. Žiju v úplně stejně blbé době, jako jsi žila Ty. Za Tvého života proběhlo největší přerozdělování majetků v zemích Koruny české, totiž konfiskace majetku české protestantské šlechty po bitvě na Bílé hoře, my máme za sebou velkou privatizaci. Co se týká objemu majetku, který změnil vlastníka, vyjde to tak nastejno, a taky průvodní jevy jsou stejné: vy jste měli popravy na Staromáku, my nějaké ty sudy v Orlické přehradě, v obou případech se prodávalo pod rukou, až Bůh bránil (nebo spíš nebránil), kdekdo v obou případech emigroval, kdekdo emigrovat nestačil, kdejaké chtivé ručičky pěkně z českého majetku vyrabovaly, co se dalo. Fakt je, že Ty jsi v tom na rozdíl ode mě uměla chodit a pěkně ses na protestantsko-katolickém přerozdělování napakovala. To já jsem naprosto neschopný debil, který měl za kamarády dokonce dva ministry pro privatizaci – a z privatizace nemám ani vorla. No uznej sama, to by jeden nade mnou zaplakal...

 Mistryně kompromisu, ochránkyně vlastnických práv

Víš, drahá, já Ti strašně dlouho zazlívala, že jsi tenkrát po defenestraci vytáhla Slavatu a Martinice z toho příkopu, a teprve později mi došlo, že to byl moudrý a státnický tah. Správně jsi pochopila, že česká kotlinka je malá a figurky, které se v ní pohybují, jsou pořád ty stejné a stejnými zůstanou, ať bude režim jakýkoliv. Jednou bude u vesla ten, podruhé onen, ale všeobecně vzato, lidské životy jdou stále dál a těmi vylomeninami dějin je potřeba prostě nějak proplout. Když jsem zjistila, jak ses fakt snažila zachránit majetek protestantským Trčkům – i když se Ti to nepovedlo – když teď vím, že u mnoha dalších Tvých úhlavních odpůrců se ti to povedlo, když jsem zjistila, že jsi podporovala protestantské české šlechtice na útěku a na císařském dvoře jsi vyjednala a zprostředkovala ledasco, díky čemu se dalo v Čechách žít poněkud snesitelněji, pochopila jsem konečně, co je to oposmlouva... To ty jsi ji vynalezla, drahá přítelko, a já jsem šťastna, že jsem identifikovala jejího prvního tvůrce, respektive první tvůrkyni.

Masáž ega jako prvořadý politický nástroj

Další věc, která se za ta léta, co jsi po smrti, vůbec nezměnila, jsou chlapi. Jsou to stále nádoby křehké, sebevědomí nestálého a nápadů někdy značně šílených, což je obzvláště zkomplikováno tím, že si 99,9 % z nich myslí, že jsou nepostradatelní géniové. Ach jo. Já vím, že ani Ty jsi to neměla s tím svým Popelem z Lobkovic jednoduché, a to to byl kancléř Království českého, žádný buran a blb, ale hlava katolické české šlechty a vzdělanec. Ale stejně jsi na něj musela úplně stejně, jako jdeme na ty svoje pány Zeměkoule my, obyčejný babský plebs žijící čtyři sta let po Tobě.

To totiž je vidět z Tvého dopisu, adresovaného choti, který je teď vystaven ve Tvém paláci na Hradčanech. Jak ho nejdřív chválíš jako nejsladšího a nejmilovanějšího, dokonalost samu, a že jako ať udělá cokoliv, bude to zajisté nejlepší, nejúžasnější, nejbáječnější, protože on je jediný génius, a všemu rozumí a nad něj není. A jak potom píšeš, že ovšem Ty, kdybys jako v něm neměla tu oporu, co všechno ví a všechno zvládne, tak že teda Ty bys ta moravská panství na rozdíl od něj nepronajímala, ale rovnou prodala. Protože totiž, jak píšeš, když se jen pronajmou, nájemce bude strašně ždímat poddaný lid, jen aby si přišel na svoje, zanedbá a vymrská pole, do oprav nic neinvestuje a po pár letech dojde k daleko podstatnějšímu znehodnocení majetku, než bude přínos z pronájmu. Vyčerpaná panství pak budou v podstatě neprodejná a vy budete naopak muset investovat, abyste je vůbec udrželi při životě.

Mistři světa, páni osudů atd.

No vidíš, Polyxeno. A tahle Tvoje úvaha je důvod, proč Ti dnes vlastně píšu. Oni jsou ti chlapi ve vládě (i my tady máme čistě pánskou jízdu, nemysli si, že by snad dnes mezi sebe pustili nějakou sukni, to i Tvoje postavení ve vztahu k vládě bylo lepší než to naše) stejně nedovtipní jako ten Tvůj Popel. Vůbec jim nedochází, že pokud naprosto fundamentalisticky neochrání vlastnická práva, tak se jim všechno rozsype pod rukama jako domeček z karet. Je to pořáde stejná písnička: tu se vyvlastní nějaký ten pozemek, přes který má vést dálnice – však co si ta farmářská baba furt vymejšlí, tu se retroaktivně zdaní fotovoltaika bez ohledu na to, že podmínky pro ni takhle nesmyslně nastavili jen pár let před tím (a ať mi nikdo neříká, že to bylo čistě náhodou, a ne proto, aby si pár dobře informovaných jedinců nepřihráblo hlínu k sobě). No a už vůbec nemluvím o českém evergreenu, totiž regulaci nájemného bytů, k té už je asi pětasedmdesát nálezů Ústavního soudu, že to je protiústavní – a nikdo to evidentně nemá ani v patě.

Jo, a zapomněla jsem na ještě tužší regulaci nájmu zemědělských pozemků, kdy to majitelé zemědělské půdy někdy dotáhli až tak daleko, že platí daně z nemovitostí vyšší, než je nejvyšší povolený nájem. Při takovém hospodářství, Polyxeno, jakkoli jsi prý byla prý úplný ekonomický génius a prosperující velkostatkářka, bys zkrachovala i Ty.

Kurz padání z oken a jiných vysoko položených míst

No a Ty naše vládnoucí hvězdy mají stále dojem, že to mají pevně v rukách a že tu a tam něco zadotujou nějakou tou miliardkou (Bůh ví, kde ji chtějí vzít, když jde všechno tak zu grunt) a všechno bude O. K. Takže, Polyxeno, prosím Tě, když Ty to tak skvěle s těma chlapama umíš, nemohla bys mi poradit, jak na ně? Vždyť to jejich ego je normálně úplně sklátí do hrobu (bohužel pro českou ekonomiku ne dostatečně rychle, a navíc se vždycky potvory doplněj z řad záložníků) a my pojedeme s nima. To víš, holka. Doby jsou zlý, děcka jako vždycky na našem krku, a jak zaplatit složenky, to je taky jako obvykle problém mámy, však to znáš...

Jen tě prosím, drahá Polyxeno, kdybys mi mohla vyslat nějaký ten kouřový signál, jak to s nimi provést, už teď... Je to fakt urgentní a nemůžu čekat. Tak se, prosím Tě, posnaž. Budu Tě čekat ve středu odpo u Tvého Jezulátka na Malé Straně. Počítám, že tam budeš a dáš mi vědět, co s tím zdejším hnojem. Je toho tady tolik, že by to nezmonitorovala ani ABL. Tak se měj a pozdravuj ty dva do příkopu padlý, a jestli by mohli sem taky na misi, protože těch, co by měli vypadnout, a to nejen z okna, těch je tady, děvče moje, na výběr, a potřebovali by možná předem trénink.

S láskou, objetím a křesťanským pozdravením,

Tvoje Klára Alžběta, z Boží milosti advokátka zeměmi Koruny české se plouhající.