Kurdský podnikatel chce peníze a nápravu justice

Yekta Uzunoglu hodlá žalovat česká média o celé jmění kvůli křivým obviněním na jeho adresu. Získané odškodnění chce využít ke zlepšení stavu českého soudnictví. Podle právničky Veselé-Samkové je to však poněkud nereálný cíl.

Bylo to na konci roku 1994, kdy kurdský podnikatel a lékař Yekta Uzunoglu zjistil, že je stíhán za vydírání a mučení. Fascinováni tímto případem novináři psali příběhy, jak údajně Uzunoglu a jeho tři komplicové Gürkena Gönena svázali, potom bili a nakonec uzamkli na několik dní v Uzunogluově kanceláři.

Uzunoglu si rychle získal podporu osobností angažujících se v oblasti ochrany lidských práv. Přidal se i bývalý prezident Václav Havel, který obvinil právní systém z toho, že v daném případě není schopen fungovat řádně nebo v přiměřeném čase. 
Budou-li však jeho naděje naplněny, zproštění obžaloby by nemělo být koncem tohoto podivného příběhu. Uzunoglu si najal skupinu právníků, aby podali 10 trestních oznámení proti českým médiím, včetně bulvárního deníku Blesk a veřejnoprávní České televize (ČT). Celková hodnota požadované náhrady škody se zastavila na 30 milionech korun (1,14 milionu eur). Uzunoglu, v současné době aktivní jako mezinárodní obchodník s komoditami, uvedl, že by takto získané peníze použil k financování projektů, které by pomohly zlepšit stav soudnictví v České republice.
„Česká média mi dala nálepku mafiána, kriminálníka a obchodníka s drogami, aniž by měla jediný důkaz,“ protestoval Uzunoglu. „Nejdříve ze všeho chci žalovat Blesk a Českou televizi. V případech, které se jich týkají, existuje podezření, že zde zasahovala prodloužená ruka starých komunistických struktur,“ řekl s tím, že případy se týkaly mediálního pokrytí kauzy v letech 1994 až 1996. Uzunoglu plánuje další soudní řízení, včetně žaloby proti soudci Vítězslavu Rašíkovi, který měl jeho případ na starost.
„Tohle není Amerika“ Známá česká právnička zabývající se ochranou lidských práv, Klára Veselá-Samková, okamžitě ocenila Uzunogluovy záměry jako chvályhodné, nicméně poněkud nerealistické. „Tady nejsme v Americe. Nevedeme zde právní spory o miliony,“ prohlásila Veselá-Samková. A dodala, že Uzunoglu bude mít štěstí, pokud vysoudí 100 000 korun, protože obvyklá částka udělovaná českými soudy za urážky na cti se pohybuje pouze v řádu 20 000 až 30 000 korun.
Veselá-Samková také není příliš optimistická, pokud jde o žádost bojovníků za lidská práva adresovanou Poslanecké sněmovně a Senátu. Ta se týká vytvoření zvláštní vyšetřovací komise a přezkoumání způsobů, jak zajistit, aby to, co se stalo jemu, se už nikdy v budoucnosti nemohlo nikomu jinému stát. Poslanci a senátoři obdrželi dopis, který jim 19. listopadu zaslal František Janouch, jaderný fyzik a jeden ze zakladatelů Nadace Charty 77, jejímž je stále předsedou.
„Pokud by taková komise byla vytvořena,“ varuje Veselá Samková, „pravděpodobně by sestávala hlavně z inženýrů, protože polovina naší vlády jsou inženýři. Možná by byla také plná lidí, kteří mají psychopatické poruchy, a těch je v této zemi také dost.“ Veselá-Samková přesto souhlasí, že české soudy v mnoha případech nefungují řádně, což znamená, že změny soudního systému jsou nutné. „Celá justice je nyní v naprosté krizi. Já bych začala celkovou očistu tím, že bych zrušila neodvolatelnost soudců,“ prohlásila. „Ale nemyslím si, že by bylo správné vytvářet další orgán, který by přezkoumával soudní rozhodnutí,“ dodala. „Již zde máme legislativní, exekutivní a soudní orgány, které by na sebe měly dohlížet.“ Spropitné po zproštění viny Při výroku o zproštění viny soud rozhodl, že Uzunogluovi by se mělo dostat od Gönena omluvy a odškodnění ve výši 250 000 korun. Uzunoglu, který měl výraznou podporu organizací na ochranu lidských práv, jako je Český helsinský výbor, poděkoval 19. listopadu Havlovi za jeho podporu u příležitosti vydání knihy Korespondence 1978–2001. Ta obsahuje dopisy mezi Havlem a Janouchem, který byl v té době ve švédském exilu.
„Čtyřicet procent těchto lidí jsou mí přátelé, kteří mě znají 35 let od mých 18 let, kdy jsem přijel do Československa studovat,“ řekl Uzunoglu. „Jsou to všechno důvěryhodní lidé, kteří při mně stáli po celých těch 12 a půl roku od začátku stíhání,“ dodal směrem k publiku, kde kromě Havla a Janoucha byli hosté jako socioložka Jiřina Šiklová, politici Jiří Dientsbier, Petr Pithart a ekonom a prezidentský kandidát Jan Švejnar. se dokonce symbolicky na jeden den připojil k 11denní Uzunogluově hladovce. Uzunogluovi, jehož utrpení zahrnovalo více než dva roky ve vazbě, to přesto trvalo až do července 2007, než konečně očistil své jméno. 

Uzunoglu připomenul, že mu Český helsinský výbor začal pomáhat od okamžiku, kdy se dozvěděl, že byl uvězněn. „Mobilizovali právníky a o čtyři dny později zjistili, že obvinění jsou postavena na hlavu,“ uvedl. „V době, kdy jsem měl údajně mučit Gönena, jsem byl na jiném místě, s jinými lidmi. Takže si s těmito lidmi, což byli moji přátelé a obchodní partneři, promluvili a kontaktovali policii. Klíčová otázka zůstává nezodpovězena: Pokud to mně, s mým dobrým zdravím a mnoha vlivnými přáteli, kteří mě nikdy neopustili, a s mými penězi na placení drahých právníků, trvalo všechny ty roky, než jsem své jméno očistil, jaký je potom úděl běžného občana, který padne do rukou české justice?“
Na otázku, proč má v úmyslu žalovat také soudce Rašíka, Uzunoglu prohlásil, že Rašík jednou uvedl, že osoba, kterou měl údajně mučit, „věděla o mých podvodech“. „Avšak já jsem nikdy nebyl z žádných podvodů obviněn. A říci o podnikateli, že je podvodník, je falešné obvinění s velkým ekonomickým dopadem,“ dodal.
Uzunoglu tvrdí, že byl nepohodlný lidem spojeným se strukturami bývalého režimu, kteří chtěli poškodit jeho podnikání. Zmínil se rovněž o žádostech, které na začátku devadesátých let adresoval české vládě, aby uvedla v platnost legislai tivní změny, které by bránily zneužívání privatizace. Během pobytu ve vazbě byl zařazen mezi obzvláště nebezpečné zločince. „Jako bych mezi ně patřil! Byli to polymorfní psychopati (mnohočetné osobnosti). To znamená, že otočíte hlavu, a ten člověk vás bodne. A vy nevíte proč, ani jak.“ Setkání s Mlynářem Po rekapitulaci svého trápení Uzunoglu promluvil o setkáních s bývalým ministrem informatiky a bývalým šéfredaktorem týdeníku Respekt, Vladimírem Mlynářem. Uzunoglu prohlásil, že se v době, kdy se divil, proč média nezveřejňují více faktů o případu, rozhodl navštívit redakci. „Mlynář mi řekl: ,Nezlobte se na nás, ale to, co nám vyprávíte o českém soudnictví, je tak nepravděpodobné.‘“
O několik měsíců později sám Mlynář stanul před soudcem a odmítal komplikovaná obvinění, že se v době, kdy byl ministrem, dopustil zneužití své funkce a asistovaného obchodování na základě neveřejných informací (tzv. „insider trading“) tím, že v roce 2003 založil IT společnost Testcom servis. Díky odvolání se Mlynářovi podařilo vyhnout se rozsudku pěti a půl roku vězení, ale trvalo mu tři a půl roku, než byla konečně obvinění shozena ze stolu. Neblahá zkušenost, prohlásil Uzunoglu, motivovala Mlynáře k tomu, aby se mu omluvil za nedostatek zájmu, který Respekt pod jeho vedením projevoval v případě Uzunoglu. *