USA

Na podzim 1992 jsem strávila tři měsíce na stáži v Kongresu USA, v kanceláři republikánského kongresmana (a pozdějšího předsedy U.S. Securities and Exchange Commission) Christophera Coxe. Mohla jsem tak nejen zjistit, jak funguje “opravdová” poslanecká kancelář, ale přímo v politickém centru se zúčastnit vřavy okolo prezidentských voleb. K údivu mých v naprosté většině republikánských přátel si však nezískal moje sympatie republikánský kandidát George H. W. Bush (st.) s kandidátem na viceprezidenta Danem Quaylem, tím méně Bill Clinton s Alem Gorem, ale nezávislý kandidát Ross Perot s kandidátem na viceprezidenta, válečným veteránem Jamesem Bondem Stockdalem.

Teplá místečka komentátorů amerických prezidentských voleb již sice jsou na tomto blogu definitivně obsazena, ale i tak mi to nedá, abych si nepřišprtla..... Zvláště poté, co McCain si na post viceprezidenta vybral aljašskou guvernérku Sarah Palinovou. Po tomto kroku som zmätená ako včela na jar...... Nebylo by na čase se třeba přestat koukat, kdo je černej, kdo je ženská, kolik komu je, kdo je bílej a kdo chlap a začít se koukat na to, kdo má jaké názory?? Tož to bych navrhovala pro paní kandidátku připsat jeden bodík. Se všemi jejími názory rozhodně nesouhlasím, leč nemohu se zbavit dojmu, že mají jednu zcela nepopiratelnou vlastnost: jeví se alespoň odtud, z louže české, býti stále stejné..... což by se u nás skutečně stát nemohlo. Inu, proto taky nejsme Amerika, že áno.......
Další možností by bylo zachovat se dle níže uvedeného textu, který ke mně doputoval z obou stran louže. Taky to není návrh k zahození..... Jen jako předstupeň bych ještě navrhla zvážit možnost v Británii zavést Euro, to pak rovněž v USA a možná by bylo po finanční kryse. Jo..... a taky pléduju za sjednocení elektrických zásuvek. Tyhle rozdíly mne skutečně iritují