ESLP

LN: Česko může zaplatit miliardy

Peníze pro Baťu? - Po očištění svého jména žádá rodina odškodnění za znárodněný majetek

Tomáš Baťa si stěžuje na Česko ve Štrasburku. Továrny vrátit nechce, jde mu o odškodné za podniky zabavené při poválečném znárodnění. Stejně mohou postupovat i další lidé.
PRAHA Továrna Svit ve Zlíně, dům na Václavském náměstí v Praze nebo koželužny v Otrokovicích.
To všechno patřilo před válkou rodině Baťů. Pak domy a továrny sebral stát. Na tom se zřejmě nezmění nic ani v budoucnosti. Přesto Česku hrozí, že zaplatí miliardy. Tomáš Baťa usiluje o napravení křivdy už léta. Nedávno naznačil, že mu nejde o návrat továren, ale o vyplacení odškodného. Na kolik miliard by to stát přišlo, lze jen hádat.
S realitou mohou být Češi konfrontováni velmi brzy. Tomáš Baťa totiž předloni podal na Česko stížnost ve Štrasburku a nyní čeká, zda ji Evropský soud přijme a bude se jí zabývat.
Podobně jako Baťa by přitom mohli postupovat i další podnikatelé, kteří přišli během poválečného znárodnění o majetek. "Tomáš Baťa je v tomto ohledu nejdál. Ostatní se mohou řídit podle něj. Odhaduji, že znárodněno mohlo být po válce 50 až 100 tisíc podniků," říká advokátka Klára Veselá Samková, zastupující několik klientů, kteří přišli po válce o majetek. To by pro Česko zřejmě znamenalo mnohamiliardovou ztrátu. Advokátka dává Baťovi velkou šanci. "V Benešových dekretech je napsáno, že se znárodňuje za náhradu. Nikdo už ale nevypracoval prováděcí předpisy, jak to konkrétně zařídit," vysvětluje Veselá-Samková. Podle ní stát Baťu a další podnikatele poškodil, když jim za zabavený majetek nedal náhradu.
Odborník na ústavní právo Vladimír Balaš považuje takovou právní konstrukci za realistickou, připomíná ale, že Štrasburk nemusí případ vůbec řešit. "Je tady otázka, zda to neodmítne pro nedostatek pravomoci. Je to věc, která se stala předtím, než se Česká republika stala smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech," říká Balaš. Baťa by ale podle něj měl nejdříve vyčerpat všechny možnosti u českých soudů. Za možnou považuje i mimosoudní dohodu mezi rodinou a Českem.
Skeptický je bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka. "Úplně konkrétní odpověď vám nedám. Vidím to spíše skepticky. V žádném případě není šance získat plnou náhradu," myslí si Klokočka.
Kdy se bude Evropský soud (ES) zabývat Baťovou stížností, není jasné. "Stížnost byla podána, ale zatím o její přijatelnosti rozhodnuto nebylo. Osobně se domnívám, že soud zohlední věk pana Bati a bude rozhodovat relativně brzo," řekl LN Vít Schorm, vládní zmocněnec pro zastupování Česka u ES.
Jestli se Baťové obrátí i na české soudy, je otázka. "Pan Baťa bude nyní jednat o tom, co je třeba udělat. O žalobě nebo podobném kroku se zatím rozhodně nemluvilo," říká mediální zástupce Tomáše Bati Jindřich Lacko.
Vše komplikují vztahy v obuvnické rodině. Ani odborníci se totiž neshodnou, jestli by měl o znárodněný majetek žádat Tomáš Baťa, nebo potomci jeho strýce Jana Antonína. Právě jemu byl majetek po válce, jakožto kolaborantovi, zabaven. Jan Antonín byl ale nedávno rehabilitován. Po válce ho totiž národní soud označil za kolaboranta ryze účelově.

Foto popis: Mladý Tomáš Baťa se strýcem Janem Antonínem krátce po pohřbu svého otce Tomáše, tragicky zahynuvšího při leteckém neštěstí v roce 1932. Na základě poslední vůle přezal vedení celé firmy Jan Antonín. Po válce spolu vedli dlouholetý soudní spor o vlastnictví zahraničních poboček společnosti Baťa, který Jan Antonín po 15 letech vzdal.
Foto popis: Firmu Baťa založili v roce 1894 sourozenci Anna, Tomáš a Jan A. Baťovi. V roce 1908 se stal jediným majitelem Tomáš.

MF DNES: Baťa se obrátil na Štrasburk

Tomáš Baťa mladší, syn zakladatele obuvnického impéria, žaluje Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Žalobu podal již před více než třemi lety. Dle informací týdeníku EURO by se měla věc projednávat v dohledné době. Baťa chce, aby soud rozhodl o platnosti Benešových dekretů a také o povinnosti státu zaplatit náhradu za znárodněný majetek. Tu stanovily dekrety, ale nikdy nebyly vypracovány prováděcí předpisy. " Když se potvrdí, že dekrety platí, platí i povinnost státu vydat k nim prováděcí předpisy, které určí, jakým způsobem má být provedena náhrada za znárodněný majetek, a všichni ti, jimž byl na jejich základě znárodněn majetek, budou mít právo na odškodnění," tvrdí advokátka Klára Veselá- Samková. Dodává, že tato povinnost státu není promlčena. " Všechny dosavadní vlády zametaly problém pod koberec. Bude- li stát muset kompenzaci zaplatit, budeme blízko státního bankrotu," domnívá se Veselá- Samková. Vedle Bati se prý na Evropský soud pro lidská práva obrátili ještě další potomci podnikatelů, jejichž majetek byl znárodněn a jimž nikdy nebyla vyplacena náhrada. Některé z nich advokátka sama zastupuje. Veselá- Samková navíc upozorňuje, že Evropský soud pro lidská práva již rozhodoval v podobné kauze, která se též týkala odškodnění za znárodněné jmění. Jerzy Broniowski žaloval Polsko o náhradu škody za majetek, který musel zanechat při posunutí hranic Polska ve prospěch SSSR po 2. světové válce. Evropský soud mu dal za pravdu. Poláci byli odsouzeni k náhradě. Dle dostupných informací, které má Česká republika k dispozici, je v kauze Tomáše Bati mladšího jedním z argumentů české vlády, že stoprocentním majitelem akciové společnosti Baťa byl nevlastní bratr zakladatele Jan Antonín Baťa, a nikoliv žalující Tomáš Baťa mladší. Jan Antonín byl v roce 1947 Národním soudem uznán vinným za poškozování zájmů republiky a jeho majetek propadl státu. Rozsudek zrušil teprve nedávno Pražský městský soud. Řada právníků včetně Veselé- Samkové upozorňuje, že obdobné rozsudky padaly s vysokou pravděpodobností účelově, právě aby se stát dostal k majetku odsouzených. S některými dalšími vlastníky se stát vypořádal již přímo v zákoně. Například v srpnu 1947 byl přijat takzvaný Zákon Schwarzenberg, který zabavil veškerý majetek primogeniturní větve Schwarzenbergů v jižních Čechách. Přijetí tohoto zákona bylo rovněž politicky zdůvodňováno kolaborací tehdy panujícího knížete s nacisty, pro niž ovšem nebyl nikdy nalezen jediný důkaz.

Tiskové prohlášení k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Škodáková vs. Česká republika

Dne 21. prosince 2004 vydal Soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek, dle kterého je Česká republika povinna zaplatit paní S.Š. částku 8.000 Euro jako morální újmu za nepřiměřeně dlouhý soudní proces, tedy porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o základních lidských právech a svobodách. Rovněž byly přiznány náklady na právní zastupování ve výši 400 Euro.

Odysea rodu Červeňáků

Červeňákovi z Ústí nad Labem odjeli před deseti lety na Slovensko. Když se vrátili, neměli kde bydlet, a město proto zažalovali. Vláda jim nyní bude muset vyplatit devět set tisíc korun odškodného. Proces však zdaleka nekončí.

Pages

Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. (Legal office Klára Samková, Ltd.) is insured against liability for damages up to CZK 50,000,000 per year.

In addition to this insurance, each cooperating lawyer is insured for CZK 7,500,000 per year.

If an attorney neglects his/her work in such a way as to damage the interests of his/her client, the damage incurred shall be reimbursed to the client by the attorney's insurance company.