článek

Brno/Jedenáctiletá údajně týraná Kristýna Velická, která se svou mladší sestrou Abigail žije už rok v brněnském zařízení pro ohrožené děti Klokánek, se domů k otci vracet nemusí. V sobotu o tom rozhodl brněnský městský soud. Psychický stav dívek se výrazně zlepšil. "Holky byly v neděli v zoo a fotily si medvíďata," popsala ředitelka Klokánku Ditta Pokorná. Obě dívky měly velký strach ze svého návratu domů. Podle výpovědí se obávaly svého otce, který si měl pro dcery přijít už v pondělí. Starší ze sester Kristýna právě kvůli otci v pátek večer z Klokánku utekla. Dívka zanechala v Klokánku tužkou napsaný dopis. V něm stojí, že se zpět nevrátí, pokud se situace nezmění. Zároveň se za své chování omluvila. Po Kristýně v noci na sobotu pátrali policisté a psovod. "Jezdila hromadnou dopravou po Brně a nakonec se přiblížila zpět ke Klokánku. Když viděla policisty, dostala strach a raději se ohlásila," uvedl Deníku šéf policejního oddělení v Židenicích Zdeněk Jonáš. Útěk Kristýny ale považuje její otec Stanislav Velický za "práci" Klokánku. "Vedení ji muselo navést. Když byly dcery v krizovém centru v Hapalově ulici, nikdy s nimi takové problémy nebyly," uvedl. V sobotu byl v zařízení sociální pracovník. "Ten s námi útěk Kristýny prodiskutoval. Soudce pak rozhodl, že dívky zatím zůstanou u nás," uvedla Pokorná. Stanislav Velický se proti předběžnému opatření odvolá. Kristýna i Abigail se měly po roce vrátit zpět do péče rodičů. Podle jejich výpovědí je ale otec tyranizoval a hrozil jim ve jménu křesťanské víry nejrůznějšími tresty. Otec to ale popírá. "Nemají žádný důvod se mě bát. Velmi bych si přál, aby je z Klokánku převezli do jiného zařízení," dodal Velický. Z pátečního útěk dívky z Klokánku se nikdo zodpovídat nebude. "Ztratila se nám z dohledu na pouhých devadesát vteřin. Je to na záznamech kamer. Nejsme vězení, takže mříže do oken dávat nebudeme," objasnila ředitelka Pokorná. Pro brněnský Klokánek to nebyl první případ útěku. Před časem zmizela Barbora Škrlová, která se vydávala za třináctiletou Aničku ve známém případu týrání dětí v Kuřimi. Právnička Klára Veselá- Samková však varuje: Nejde o vítězství práva a rozumného rozhodování. "Mají politiku odlučování dětí od rodičů se záměrem ponechat si je pokud možno ve své péči," tvrdí Samková. Případ podle ní není v historii Klokánků jediný. Psycholog Jeroným Klimeš vidí za útěkem Kristýny zanedbání při postupném sbližování dětí s otcem. "Pokud se dlouhou dobu nevidí, traumatický zážitek rodiče v očích dětí démonizuje. Proto se musí znovu sbližovat. Pokud se to nestalo, není divu, že jedna z dcer pana Velického takto zareagovala," řekl Deníku Klimeš.

Brno/Jedenáctiletá údajně týraná Kristýna Velická, která se svou mladší sestrou Abigail žije už rok v brněnském zařízení pro ohrožené děti Klokánek, se domů k otci vracet nemusí. V sobotu o tom rozhodl brněnský městský soud. Psychický stav dívek se výrazně zlepšil. "Holky byly v neděli v zoo a fotily si medvíďata," popsala ředitelka Klokánku Ditta Pokorná. Obě dívky měly velký strach ze svého návratu domů. Podle výpovědí se obávaly svého otce, který si měl pro dcery přijít už v pondělí. Starší ze sester Kristýna právě kvůli otci v pátek večer z Klokánku utekla. Dívka zanechala v Klokánku tužkou napsaný dopis. V něm stojí, že se zpět nevrátí, pokud se situace nezmění. Zároveň se za své chování omluvila. Po Kristýně v noci na sobotu pátrali policisté a psovod. "Jezdila hromadnou dopravou po Brně a nakonec se přiblížila zpět ke Klokánku. Když viděla policisty, dostala strach a raději se ohlásila," uvedl Deníku šéf policejního oddělení v Židenicích Zdeněk Jonáš. Útěk Kristýny ale považuje její otec Stanislav Velický za "práci" Klokánku. "Vedení ji muselo navést. Když byly dcery v krizovém centru v Hapalově ulici, nikdy s nimi takové problémy nebyly," uvedl. V sobotu byl v zařízení sociální pracovník. "Ten s námi útěk Kristýny prodiskutoval. Soudce pak rozhodl, že dívky zatím zůstanou u nás," uvedla Pokorná. Stanislav Velický se proti předběžnému opatření odvolá. Kristýna i Abigail se měly po roce vrátit zpět do péče rodičů. Podle jejich výpovědí je ale otec tyranizoval a hrozil jim ve jménu křesťanské víry nejrůznějšími tresty. Otec to ale popírá. "Nemají žádný důvod se mě bát. Velmi bych si přál, aby je z Klokánku převezli do jiného zařízení," dodal Velický. Z pátečního útěk dívky z Klokánku se nikdo zodpovídat nebude. "Ztratila se nám z dohledu na pouhých devadesát vteřin. Je to na záznamech kamer. Nejsme vězení, takže mříže do oken dávat nebudeme," objasnila ředitelka Pokorná. Pro brněnský Klokánek to nebyl první případ útěku. Před časem zmizela Barbora Škrlová, která se vydávala za třináctiletou Aničku ve známém případu týrání dětí v Kuřimi. Právnička Klára Veselá- Samková však varuje: Nejde o vítězství práva a rozumného rozhodování. "Mají politiku odlučování dětí od rodičů se záměrem ponechat si je pokud možno ve své péči," tvrdí Samková. Případ podle ní není v historii Klokánků jediný. Psycholog Jeroným Klimeš vidí za útěkem Kristýny zanedbání při postupném sbližování dětí s otcem. "Pokud se dlouhou dobu nevidí, traumatický zážitek rodiče v očích dětí démonizuje. Proto se musí znovu sbližovat. Pokud se to nestalo, není divu, že jedna z dcer pana Velického takto zareagovala," řekl Deníku Klimeš.

Na aktuálně.cz se rozproudila diskuse, jaká že je ta Stehlíková k….. a tak podobně, že chce dát nějaký obyčený facan dítěti mimo zákon. Je skutečně paní ministryně úplně padlá na hlavu?

Podle reakcí pod článkem je zřejmé, že rákoska je to, co na děti nejvíce platí – alespoň dle názoru tak 99,9% obyvatelstva. Jistěže není pravda, že „škoda rány, která padne vedle“, ale sem tam nějaká facka, to je přece více než výchovný prostředek….

Případ důchodkyně, kterou sužuje revma, pomohl změnit výklad zákona, který se týká držení marihuany. Vyplývá to ze včerejšího verdiktu Nejvyššího soudu.

Už loni začaly soudy k užití konopí jako léku přihlížet jako k polehčující okolnosti. A tento přístup teď potvrdily také v případě penzistky Márie Brodské.

"Jednu patu už mi to pomohlo zahojit, kdyby mi nesebrali mastě, mám zahojenou i druhou," stěžovala si novinářům sedmapadesátiletá důchodkyně Brodská, když na podzim dostala dvouletý podmíněný trest za to, že si základ léčivých krémů - rostlinky konopí - pěstovala ve fóliovníku na zahradě.

Patám seniorky, žijící ve vesnici Rožďalovice u Nymburka, nyní svítá naděje díky Nejvyššímu soudu, který včera vrátil případ nižším instancím k prošetření.

"Okresní soud v Nymburce ani Krajský soud v Praze neprokázaly, že by v tomto případě byla naplněna definice nedovolené výroby omamných látek," řekl ke včerejšímu rozhodnutí mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Nejvyšší soud včera vlastně potvrdil přelomový rozsudek z února minulého roku, kterým stanovil, že pěstování konopí nemusí být činnost zcela totožná s výrobou marihuany.

Odborníci na drogovou problematiku tento krok přivítali. Pokud by bylo trestné mít záhonek konopí, mohlo by být za hranicí zákona i pěstování máku, upozornili. "Klíčová je míra společenské nebezpečnosti," upřesnil včera mluvčí soudu Knötig.

Případů, kdy se obžalovaní neúspěšně hájili tím, že konopí pěstují pro léčebné účely, přitom donedávna přibývalo. Odvolávala se na ně i dvaasedmdesátiletá žena z Břidličné, která v lednu dostala podmínku za dva kilogramy sušeného konopí, stejně jako šestašedesátiletý muž z Českokrumlovska, jemuž za léčivý záhonek hrozí až pět let. Muži zákona však budou podle všeho v zásazích proti majitelům konopných zahrádek pokračovat. "Rozhodnutí soudu na intenzitě našich aktivit nic nezmění," ujistil včera Břetislav Brejcha, vedoucí metodiky a prevence Národní protidrogové centrály.

Statistika ukazuje, že policisté vůči pěstitelům marihuany dosud přitvrzovali: v prvních devíti měsících roku 2006 dotáhli k obvinění 366 případů, ve stejném období roku 2007 to bylo o stovku víc. Stoupal i počet obžalovaných.

Lidé z praxe ovšem poukazují na to, že změkčování výkladu zákona s chystanou změnou v trestním zákoníku, která by sazby za marihuanu měla snížit na polovinu, přece jen jisté zklidnění způsobilo.

"Dva z mých klientů, u nichž policie nalezla marihuanu na podzim, dosud nebyli obviněni," poznamenala včera advokátka Klára Samková-Veselá.

Jejích klientů by se verdikt soudu měl také týkat: pár pražských čtyřicátníků si zelené listí ordinoval na anorexii a příznaky spojené s HIV, druhá klientka vařila masti na revma.

"Nejde tady o drogy, ale o svobodu rozhodovat o své léčbě," uvedla Veselá-Samková.

Konopí a zákon
Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí, podle něhož není trestným činem pěstování konopí, ale až jeho přeměna v drogu.
Kdo konopí používá jako lék, nepatří do stejné kategorie jako ti, kdo z něj vyrábějí drogu.
Po tomto verdiktu patrně poklesne počet trestů za držení konopí. Nyní soudy udělují 180 podmíněných trestů ročně a 25 nepodmíněných.

Že je dvoumetrová bylina zvaná konopí čili marihuana označována jako nelegální droga, jim je srdečně jedno. Hlavní je pro ně to, že zabírá na jejich zdravotní problémy.

Veltrusy - V pískovně Zlosyň na Mělnicku se těží bez potřebných povolení. Vyplývá to ze závěrečného stanoviska veřejného ochránce práv Otakara Motejla, který se situací v pískovně zabýval po upozornění obce.
"Podle předložených dokumentů podnikatel provozuje těžbu štěrkopísku včetně úpravy suroviny, a to v době, kdy nemá potřebná povolení ve vztahu k třídicí lince, nadzemní nádrži pohonných hmot a nakládání s vodami," píše ve zprávě Otakar Motejl.
Právě neoprávněné nakládání s podzemními vodami vadí městu Veltrusy. Jeho advokátka Klára Veselá Samková se na Otakara Motejla obrátila s kritikou postupu úřadů při povolení těžby společnosti České štěrkopísky. "Firma těží písek, ač k tomu nemá potřebné povolení týkající se čerpání vody. Tím může nenávratně poškodit hladinu podzemních vod, již tak ohroženou tím, že jde o záplavové území," uvedla advokátka. Upozornila na to, že tak společnost činí i přesto, že s ní stavební úřad a Česká inspekce životního prostředí vede správní řízení. "Stavební úřad zjistil závažná pochybení a inspekce také potvrdila protiprávnost některých činností během těžby," podotkla Klára Veselá Samková. Podle starosty Veltrus Bronislava Havlína je právě spodní voda důvodem, proč obci těžba vadí. Lidé se obávají, že by se situace s vodou mohla ještě zhoršit.
Pochybení úřadů potvrdil i Otakar Motejl. Pokračování na str. C2 Těží písek, i když nemají povolení

 "Jediný možný zdroj vody, tedy podzemní voda, nebyl nikdy komplexně posuzován," píše ve svém stanovisku Otakar Motejl.
Upozornil na to, že nedílnou součástí posuzování vlivu stavby na životní prostředí mělo být i povolení těžby štěrkopísku ve vztahu k trvalé udržitelnosti čerpání přírodních zdrojů.
Podle něj je nutné ukončit vodoprávní řízení a řízení o dodatečném povolení staveb. Město nyní čeká, jak tato řízení dopadnou. Těžařskou firmu se nepodařilo kontaktovat.

Veltrusy - V pískovně Zlosyň na Mělnicku se těží bez potřebných povolení. Vyplývá to ze závěrečného stanoviska veřejného ochránce práv Otakara Motejla, který se situací v pískovně zabýval po upozornění obce.
"Podle předložených dokumentů podnikatel provozuje těžbu štěrkopísku včetně úpravy suroviny, a to v době, kdy nemá potřebná povolení ve vztahu k třídicí lince, nadzemní nádrži pohonných hmot a nakládání s vodami," píše ve zprávě Otakar Motejl.
Právě neoprávněné nakládání s podzemními vodami vadí městu Veltrusy. Jeho advokátka Klára Veselá Samková se na Otakara Motejla obrátila s kritikou postupu úřadů při povolení těžby společnosti České štěrkopísky. "Firma těží písek, ač k tomu nemá potřebné povolení týkající se čerpání vody. Tím může nenávratně poškodit hladinu podzemních vod, již tak ohroženou tím, že jde o záplavové území," uvedla advokátka. Upozornila na to, že tak společnost činí i přesto, že s ní stavební úřad a Česká inspekce životního prostředí vede správní řízení. "Stavební úřad zjistil závažná pochybení a inspekce také potvrdila protiprávnost některých činností během těžby," podotkla Klára Veselá Samková. Podle starosty Veltrus Bronislava Havlína je právě spodní voda důvodem, proč obci těžba vadí. Lidé se obávají, že by se situace s vodou mohla ještě zhoršit.
Pochybení úřadů potvrdil i Otakar Motejl.

"Jediný možný zdroj vody, tedy podzemní voda, nebyl nikdy komplexně posuzován," píše ve svém stanovisku Otakar Motejl.
Upozornil na to, že nedílnou součástí posuzování vlivu stavby na životní prostředí mělo být i povolení těžby štěrkopísku ve vztahu k trvalé udržitelnosti čerpání přírodních zdrojů.
Podle něj je nutné ukončit vodoprávní řízení a řízení o dodatečném povolení staveb. Město nyní čeká, jak tato řízení dopadnou. Těžařskou firmu se nepodařilo kontaktovat.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy (střed)
 

vydalo Občanské sdružení Europlatform (www.europlatform.cz), Voršilská 10, 110 00 Praha 1.
ISBN: 978-80-254-1409-5 v lednu 2008

Lochneská příšera a Červeňákovi - jsou dvě témata, která jsou zaručeně nekonečná. První téma představuje lidskou touhu po tajemnu ve Skotsku. Druhé téma je příkladem naprosté otrlosti, a také drzosti. Jak víme, už je to dávno, v únoru 1993 se odstěhovali Červeňákovi na Slovensko a město jim na jejich žádost cestu zaplatilo. Jenže ouha, na Slovensku je ale nikdo nečekal. Vrátili se zpět do Čech, do jimi samými odvrženého Ústí. A hned chtěli zpět byty, které vybydlené odevzdali městu. Radnice nebyla padlá na hlavu a žádné byty jim ke zdevastování nechtěla dát. Proto začali město vydírat, že prý byli z Ústí vyhnáni. Trvalo 11 let, než Červeňákovi přestali otravovat a svoji neobhajitelnou lež od soudu stáhli. Když v roce 2004 Červeňákovcům přestala pomáhat advokátka Veselá - Samková prosazovat jejich lhaní u soudu jako pravdu, odvděčili se jí stejným způsobem - lživě obhájkyni obvinili, že jí nedali žádnou plnou moc, aby vedla pro ně procesy. První odmítla před soudem autentičnost svých tří křížků Margita, a poté se neznal k podpisu ani její manžel Gejza Červeňák. To se stalo v srpnu 2004. A teď nastal další díl komedie. Korunky Červeňákovi rozházeli a opět žádají po státu, tentokrát pouhých 420 000 korun, protože v době, kdy měli peníze od státu (900 000 Kč), byli movití a tudíž nemohli pobírat sociální dávky. A na scénu opět přichází znovu Veselá - Samková a zastupuje je. Mají hroší kůži. Je jasné, že si chtějí přijít zase "nějak" k penězům a advokátka má skrze Červeňákovi zase zcela automaticky o mediální slávu postaráno. Může se někdo divit, že mám za to, že Červeňákovi jsou nezapomenutelným příkladem, jak lze beztrestně terorizovat město i justici?

Jaroslav Doubrava starosta Telnice

Děčín - Pro většinu lidí je pobyt v nemocnici utrpením, pro osmdesátiletou Emilii Žemličkovou z Děčína spíš dobrodiním.
Je jedním z posledních nájemníků, kteří navzdory špatným hygienickým podmínkám ještě bydlí v jednom z činžáků Jana Davida Horskyho v Kamenické ulici. Ten se neblaze proslavil tím, že rozpoutal nejznámější konflikt s nájemníky na severu Čech.
Emilie Žemličková bojuje už roky. Na konci minulého roku dokonce strávila kvůli zdravotním problémům pět týdnů v nemocnici, kde bylo rozhodně příjemněji než v opuštěném, studeném a vlhkém činžáku.

Roky soudních tahanic "Matka pravidelně s měsíčním předstihem platí nájem. Za to jí pan Horsky odstřihl vodu, v domě nikdy nic nedal opravit. Tímto jednoduchým postupem během dvou let vyštval bez náhrady všechny nájemníky s výjimkou mé matky, kterou takto týrá. Tři roky je to u soudu, ale stále se nic neděje. Nikdo majitele domu nedonutí, aby obnovil dodávku vody. Je to obrázek toho, co české zákony a justice dovolují majitelům domů. Vypadá to, jako bychom ani nežili v Evropě v jednadvacátém století," popisuje zoufalý stav její šestapadesátiletý syn Vladimír Žemlička, který své matce v činžovním domu pomáhá nosit vodu do bytu v plastových kanystrech.
Příbuzní paní Žemličkové předali děčínskému soudu zdravotní dokumentaci, která podle nich dokazuje, že zdravotní potíže souvisí s netekoucí vodou, a jsou rozhodnuti se obrátit i na ombudsmana.
Konflikt dál nemá řešení. Horsky nenechal ani po více než třech letech a pod tíhou statisícových pokut pustit pitnou vodu několika posledním obyvatelům jeho bytů, desítky dalších se už raději odstěhovali.

Pokuty Horsky neplatí Když Horsky nájemníkům koncem roku 2004 vodu vypnul, okresní soud mu nařídil její puštění. V některých domech pak voda ještě měsíc či dva tekla, od března 2005 ale lidé přišli o vodu definitivně. Soud mu kvůli tomu ve čtyřech případech udělil pokutu 75 tisíc korun.
"Ve věci bylo ze strany pana Horskyho podáno i dovolání, ty však Nejvyšší soud odmítl," říká Aleš Podrábský, který zbylé nájemníky zastupuje. Majitel domu se ale nemá ani k puštění vody, ani k placení pokut. "Nebyly v termínu uhrazeny, soud je dál vymáhá," uvedl děčínský soudce František Gratzel.
A protože Horsky nerespektoval ani rozsudek, dostal další pokuty ve výši 400 tisíc. "Usnesení, jímž byla pokuta uložena, pan Horsky napadl. Nyní se vede spor o včasnost podaného odvolání," dodal Podrábský.
Horskyho obhájkyně Klára Veselá Samková už dříve prohlásila, že jsou porušována jeho vlastnická práva kvůli špatným zákonům a že celá věc může skončit až u evropského soudu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy