článek

Soud ji potrestal za pěstování a kouření marihuany

Tábor - Když jednapadesátileté překladatelce Libuši Bryndové vloni prohledali táborští policisté dům a zabavili v něm zelené masti z konopí setého, netušila, že za pár měsíců stane před soudem.
Lidová léčitelka si včera za hlasitých poznámek v soudní síni vyslechla rozsudek: dva měsíce vězení, trest podmíněně odložený na rok. Podle táborského okresního soudu porušila zákon tím, že část svých výpěstků usušila a vykouřila.
V soudní síni, kde byla i místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová, to včera vypadalo jako na demonstraci. Lidé si donesli plakáty s odkazem na petici za legalizaci marihuany jako léku. Některé výroky svědků vyvolaly smích. Bryndová se totiž do maléru dostala díky dokumentu nazvanému Konopná paní, který o ní natočila vloni televize.
"Chodil jsem k ní pro mastičku. Pět let si babička léčila bércový vřed, potom se jí po týdnu začal hojit," tvrdil Ladislav Vosika ze Zlukova na Táborsku, kam se Bryndová přestěhovala z Prahy. Žena tvrdí, že konopí pěstovala pro léčebné účely už v Praze a tamní policie jí to tolerovala. Na Táborsku ale narazila.
"Dávala jsem lidem masti na klouby a občas jsem si i zahulila," uvedla žena. Usušené konopí kouřila z vodní dýmky. Léčila si tím astma a proceduru nazývala inhalací. Za rok vyrobila až tři sta litrů masti a zásobovala jí na sto lidí.
Žaloba přitom prokázala Bryndové vypěstování 29 rostlin konopí s obsahem 26 gramů zakázané drogy THC. Podle soudce Martina Prokopa žena nedostala trest za výrobu mastí, ale za kouření marihuany. 

Tábor - Léčba konopím trestná není, jeho kouření ano.
Soudce táborského okresního soudu Martin Prokop včera potrestal Libuši Bryndovou ze Zlukova, která si doma pěstovala konopí, ze kterého pro sousedy vyráběla masti na spáleniny a bolavé klouby. Jedenapadesátiletá překladatelka Bryndová však zároveň konopí inhalovala, léčila si tak astma.
Byla obžalována z nedovoleného držení a výroby drog a od soudu odešla s podmínkou.
"Nebyla potrestaná za výrobu mastí," uvedl soudce Martin Prokop, který zdůraznil, že Bryndová dostala podmínku za inhalování marihuanových cigaret.
Podobně rozhodl před časem i Nejvyšší soud, když odmítl potrestat ženu, která pěstovala konopí výhradně pro léčbu.
"Necítím vinu," prohlásila u soudu Bryndová. 

TÁBOR - Neuvěřitelné! Paradox možný snad jen v Česku. Dealeři tvrdých drog si často běhají po svobodě, a lidi, kteří se pomocí marihuany jen léčí, stíhá policie a soudy. Podobný je i případ Libuše >>Bushky<< Bryndové (52) z jižních Čech, která včera stanula před táborským okresním soudem. Ten jí vyměřil roční podmínečný trest.
Publicistku a překladatelku vinila obžaloba z výroby omamných a psychotropních látek, přitom ona sama z konopí, které je dle jejích slov ke kouření zcela nevhodné, vyráběla masti. Těmi se léčila nejen sama, ale pomáhala i druhým. ,,Z konopí umím vyrobit například taky čokoládové bonbony, smetanu i masové hamburgery. Vyrábím ale hlavně mast, která je nad všechny a úspěšně léčí spáleniny, hnisavé záněty, bolesti kloubů nebo zubů, což ale nikoho nezajímá," diví se svérázná Bushka Bryndová.
Libuši >>Bushce<< Bryndové hrozilo až pět let vězení, nakonec však odešla od soudu s dvouměsíčním trestem, který jí byl podmíněně odložen na jeden rok.

***

Hrozilo jí pět let, stejně jako...

Za sex se školačkou a výrobu drog
Duben 2007: Karla Modráka poslal Brněnský krajský soud na pět let do vězení za výrobu pervitinu a pohlavní zneužití školačky (14).

Za popírání holokaustu
Únor 2007: Ernst Zündel musí za popírání holocaustu strávit pět let ve vězení. Mannheimský soud tak dal za pravdu státnímu zástupci a udělil německému popírači nejvyšší možný trest.

Za vytunelování Liberty
Únor 2005: Na pět let ve vězení odsoudil soud bývalého ministra financí Ivo Svobodu. Šlo o první případ, kdy polistopadový ministr dostal flastr natvrdo.

Za zastřelení zloděje >>omylem<<
Únor 2006: Člen soukromé bezpečnostní služby, Karel Sochor (54), zastřelil pří stíhání domnělého zloděje a byl za to odsouzen na pět let do vězení. Sochor zasáhl poškozeného ranou ze své legálně držené zbraně přímo do čela.

Pan ministr Svoboda se ve svých vyjádření velmi pohoršoval, jak je možné, jsou jednání u soudu veřejná. Je třeba říci: jak která…. Někdy se prostě stane, že některá osoba – zde na příklad JUDr. Pavlová, ředitelka Úřadu pro mezinárodně-právní ochranu dětí, rozhodne, že se jí veřejnost v jednací síni nehodí.

Odštěpení je novou formou rozdělení obchodní společnosti. Rozdělení představuje společně s fůzí, převodem jmění na společníka a změnou právní formy společnosti způsob přeměny obchodní společnosti. Až do novely obchodního zákoníku (dále OBZ) č. 56/2006 Sb. se rozdělení mohlo uskutečnit pouze formou rozdělení se založením nových společností, rozdělení sloučením nebo kombinací obou uvedených forem. S účinností od 8. 3. 2006 lze rozdělit společnost rovněž odštěpením se založením nových společností, odštěpením sloučením či kombinací obou těchto forem odštěpení.

Zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Česká republika do svého právního řádu implementovala směrnici Evropského Parlamentu a Rady č. 2004/48/ES. Tento zákon má zajistit efektivnější ochranu průmyslových práv. Definici průmyslových práv přitom podává Úřad průmyslového vlastnictví: „Průmyslovým právem rozumíme ochranu výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), jakož i práva na označení (ochranné známky a označení původu) a v neposlední řadě také konstrukční schémata polovodičových výrobků (tzv. topografie polovodičových výrobků) a další. [1]

Females in front Facts | About us | Tell a friend | Home

Konečně jsem se odhalila. Jsem totiž skutečně feministka.
Alergická feministka. Alergická na hloupost, ješitnost, nafoukanost, vládychtivost. Povětšinou to vlastnosti mužské. Ne že by ženy také neměly špatné vlastnosti, ale prostě těchto mužských vlastností už mám jaxi plné zuby.
Když jsem si pročítala nejdříve "Evropskou ústavu", posléze Lisabonskou smlouvu, měla jsem - kromě hory logických a právních argumentů, vršených oběma stranami - pocit, že je někde něco blbě. Už vím co. Říká se tomu rozpor mezi slovy a činy. Konečně vím, proč (kdyby se ovšem někdo ptal MĚ, což zásadně nehrozí) proč bych JÁ pro Lisabonskou smlouvu ruku nezvedla. Pokud chcete větět i vy proč ne, klikněte níže....

http://www.femalesinfront.eu/default.asp?view=front〈=gb

Dědická smlouva jako nejpřirozenější způsob úpravy dědických vztahů se má po 50 letech vrátit do českého práva. Počítá s tím návrh občanského zákoníku, o jehož přípravě informoval vládu tento týden ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
"Ještě za života člověka, který majetek odkazuje, se sejde rodina, sednou si ke stolu a rozdělí si, komu připadne který obraz, byt nebo chata. Po jeho smrti se tím pak všichni budou řídit," vysvětluje princip prezident notářské komory Martin Foukal.

 Prodej vstupenek podle bydliště by mohl být diskriminací 

Na první pohled to vypadalo jako epizoda z prostředí sportu, klidně by se z˙toho ale mohl stát ukázkový spor o práva spotřebitelů. Vše začalo běžným telefonátem - vůdce brněnských fanoušků Tomáš Kundrát zavolal na hokejový stadion do Mladé Boleslavi, jestli by mu jako obvykle nerezervovali několik set vstupenek. Utkání mezi Boleslaví a Kometou Brno mělo tentokrát nádech výjimečnosti - šlo o rozhodující zápas play off semifinále I. ligy. "Řekli mi, že se nemám vzrušovat, že vše domluvíme ráno. Ráno už ale na internetu visel vzkaz, že je vyprodáno," říká Kundrát.
Šéf fanoušků si nejprve myslel, že jde o nedorozumění. Jenže nešlo. V Brně už ale měli dohodnuté lidi i autobusy, a tak do Boleslavi přece jen čtyři sta hokejových nadšenců vyrazilo. 

Potomci českých továrníků žádají náhrady za znárodněný majetek. "Stát nám dluží," říkají

Je to úžasný nápad. V malé pražské dílně Jindřicha Waldese vzniká stroj, který dokáže vyrábět jednu patentku za druhou. Malé patentky nahrazující knoflíky jsou světovým hitem. Píše se rok 1902 a dílna s pouhými čtyřmi zaměstnanci se okamžitě začne rozrůstat. Za čtyři roky už se staví v Praze-Vršovicích továrna. Vznikají filiálky: v Drážďanech, Varšavě, Londýně, New Yorku, Barceloně, Paříži...
Továrna má vlastní učiliště, vývojovou dílnu a mzdy jedny z nejvyšších v Rakousku-Uhersku. Financuje studijní, kulturní i sportovní instituce. Když Jindřich Waldes jede do Ameriky, vyfotografuje si na lodi americkou herečku, která si dá do oka patentku. Podle fotografie později slavný malíř František Kupka nakreslí obraz: Dáma s patentkou. Nebo také: Slečna Koh-i-noor, podle indického drahokamu.