Máte snad dřít na přestávky?

Váš zaměstnavatel vám podle zákona pauzu poskytnout musí. Vyžadujte ji!

"Jeden týden pracuju od sedmi do čtrnácti hodin a další od sedmi do osmnácti. Myslím, že bych v "dlouhém" týdnu měla mít dvě pauzy Jenže
šéf tvrdí, že to provoz neumožňuje, a poskytuje nám jednu hodinovou přestávku. Jedná správně?"

- Radka, Děčín

O pauzách v práci podle § 89 novely zákoníku práce z letošního roku platí toto: nejpozději po čtyřech hodinách a třiceti minutách máte jako zaměstnankyně právo na třicetiminutovou přestávku. Šéf vám ji může poskytnout i dříve, třeba i v několika částech, ale rozhodně vám ji nesmí dát později. Pro vás zase platí, že tuhle pauzu čerpat musíte, a to způsobem, jaký vám nadřízený určí. Nesmí vám ji ale naordinovat na konec ani na začátek pracovní doby. Jestliže vaše směna trvá déle než osm hodin, máte právo na dvě půlhodinové přestávky - přesně tak, jak jste se domnívala. Ve vašem případě byste měla v prvním týdnu načerpávat nové síly od půl dvanácté do dvanácti hodin a v dalším týdnu ještě od půl páté do pěti hodin. Přičemž odpolední přestávku je možné posunout na kdykoli mezi jednou až půl šestou. Jestli vám opravdu šéf nemůže přerušit práci z provozních důvodů, dala by se na odpolední část směny vztáhnout ustanovení platná pro nepřetržité provozy. V tom případě vám zaměstnavatel musí poskytnout takové podmínky, aby vám zajistil "přiměřenou dobu" pro oddech a jídlo. Tu vám je nadřízený povinen tolerovat a navíc vám ji musí zaplatit jako pracovní dobu. Délku oddechu a způsob jeho čerpání - například tak, že se zaměstnanci střídají při obsluze strojů - určuje šéf s ohledem na svůj provoz. Z praktického hlediska bych vám doporučila, abyste se dohodla s nadřízeným na následujícím postupu: v "dlouhém" týdnu bude po čtyřech a půl hodině následovat půlhodinová přestávka. Odpolední část směny si rozdělíte do řádné pracovní doby a do části, jež bude představovat celkovou průměrnou měsíční pracovní dobu, tedy sečtenou z obou různých týdnů. Tuto druhou část budou tvořit dohodnuté přesčasy, jež vám šéf řádně proplatí. Na odpoledne vám pak určí způsob, jak a kdy budete odpočívat. Je ale pravděpodobné, že ani toto navrhované řešení nebude zaměstnavateli příliš vyhovovat, ale ještě méně by se mu nejspíš líbilo, kdybyste se obrátila na soud. Nejenže byste v pracovněprávním sporu s přehledem vyhrála, ale navíc byste šéfa vystavila nebezpečí, že ho místní úřad práce postihne za porušování zákoníku práce. Takže kompromis bude výhodný pro obě strany. Kdyby však náhodou váš zaměstnavatel nepřišel k rozumu, mějte na paměti, že vám může hodně pomoci přípis z odborové centrály.