Právní důvod k užívání prostor zapsaných jako místo podnikání nebo sídlo podnikatele a novela obchod
14. 10. 2013
Dnem 1. 1. 2012 vstoupila v účinnost novela obchodního zákoníku, vyhlášená pod č. 351/2011 Sb. Tato novela přináší do obchodního zákoníku, ale také do živnostenského práva, hned několik změn. Jednou z nich je i povinnost, aby podnikatel měl k prostorám zapsaným jako jeho místo podnikání také právní důvod jejich užívání, a to nejen v okamžiku zápisu do obchodního rejstříku, popř. jiné zákonem upravené evidence, ale po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání nebo sídlo.
Novela reaguje na nežádoucí praxi, kdy podnikateli v době zápisu místa podnikání či sídla do obchodního rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidence sice svědčí právní důvod užívání takových prostor, ovšem později tento právní důvod odpadne ( např. výpovědí nájemní smlouvy apod. ). Podnikateli ale tyto prostory zůstanou nadále do obchodního rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidence zapsány jako místo podnikání ( u FO) nebo sídlu ( u PO).
Tento stav je nežádoucí pro samotného podnikatele, např. v důsledku faktu, že jej na uvedené adrese nemohou kontaktovat potenciální zákazníci, ale hlavně pro vlastníka těchto prostor, protože existence takového zápisu může, a to i podstatně, ztížit vlastníkovi další nakládání s danými nemovitostmi.
V obchodním zákoníku je předmětná povinnost trvajícího právního důvodu k prostorám stanovena po novele v ust. § (3) Místem podnikání fyzické osoby je adresa zapsaná jako její místo podnikání v obchodním rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Podnikatel, který je fyzickou osobou, je povinen zapisovat do obchodního rejstříku nebo do jiné zákonem upravené evidence své skutečné místo podnikání. Podnikatel je povinen mít k zapsaným prostorám právní důvod jejich užívání po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání. Sídlem organizační složky podniku (§ 7) se rozumí adresa jejího umístění.
Následky absence právního důvodu užívání prostor jsou pak pro podnikatele – fo upraveny v rámci ustanovení § 58 odst. 2 ŽZ a mohou znamenat až zrušení nebo pozastavení výkonu živnostenského oprávnění.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k novele zákona vyhlášené pod č. 351/2011, je připuštěna dočasná ztráta právního důvodu užívání místa podnikání, přičemž však zůstává otázkou, jaká konkrétní doba bude v praxi považována za „dočasnou ztrátu právního důvodu“. Každopádně je jisté, že pokud bude tato doba shledána překročenou, bude živnostenský úřad oprávněn ke zrušení živnostenského oprávnění. Na tuto otázku však bude muset odpovědět až praxe.
Pokud by byl podnikatel zapsán v OR, zde je řešení uvedeno v souvislosti s ust. § 37 odst. 2, soud nejprve vyzve podnikatele k nápravě, a pokud žádná náprava nebude, může soud rozhodnout u PO o zrušení PO a nařídit likvidaci podle ust. § 29 odst. 6.
Z uvedeného je zřejmé, že v momentě, kdy odpadne právní důvod užívání nemovitosti – nájemní smlouva či vlastnictví nemovitosti – podnikatel se nachází v zásadním ohrožení své veškeré činnosti. Je na něm, jak se s nastalou situací vypořádá. V praxi by měl přesídlit do jiných prostor, zde se ovšem naskýtá jedna otázka: řada živností je provozována z domova, přičemž ono „doma“ je tvořeno nájemní smlouvou k bytu. Dle stavebního zákona má být každý prostor užíván k tomu účelu, ke kterému byl kolaudován. Přenesení sídla živnosti do místa trvalého bydliště je tedy opět problematické. Zdá se tedy, že uvedená novela zákona vede opět ke stavu, který podnikatelům pouze komplikuje život a zdražuje jejich podnikání – tedy přesně opačně k tomu, co proklamují všechny vlády, bez ohledu na svou politickou orientaci. Je tak zřejmé, že rozvíjení podnikatelského prostředí navzdory proklamacím politiků, není skutečnou prioritou dne.
JUDr. Klára A. Samková
Mgr. Monika Landová
AK Klára Samková, s.r.o.
Advokátní kancelář Klára Samková s.r.o. (Legal office Klára Samková, Ltd.) is insured against liability for damages up to CZK 50,000,000 per year.
In addition to this insurance, each cooperating lawyer is insured for CZK 7,500,000 per year.
If an attorney neglects his/her work in such a way as to damage the interests of his/her client, the damage incurred shall be reimbursed to the client by the attorney's insurance company.